Profifašistický odboj nejen v České Třebové                        


Město Česká Třebová je  známá  dlouhou tradicí železniční dopravy,  kterou do tohoto města přivedl Jan Perner. Velký význam města jako železničního uzlu nastal také  v letech 1939 - 1945 kdy, nejenom v Evropě probíhala válka. Tehdy proudily denně městem  transporty(ešalony) plné vojáků ale i zbraní na frontu.
O informace  o počtu  těchto transportů měli veliký zájem také naši spojenci, a to prostřednictvím našich zahraničních odbojových center na západě, (Velká Británie) ale i na východě (SSSR) a to prostřednictvím krátkovlnných vysílaček, které v naší okupované vlasti používali některé odbojové skupiny.
I v našem  městě působilo v době války několik odbojový skupin, (Voloďa. Mafie, Obrana národa, ilegální KSČ, Předvoj, Sokolové, Mladý východ, Úvod) kdy jména  mnohých jejích členů jsou  již odvátá léty, a to  už šedesát pět let. Ano, 2. září letošního roku uplyne již    šedesát pět let od okamžiku, kdy byla ukončena Druhá světová válka.
 Proto bychom měli mít stále na paměti ty, kteří za nás pobojovali a v mnohých případech i položili svůj život a to nejen na různých bojištích po celém světě, ale i v domácím odboji.  
František Sixta, Pavel Stárek, Antonín Plocek, Karel Votroubek,Václav Pírko, Ladislav Voleský, Jaroslav Horák, Ing. Otakar Runa, Josef Svatoň. jen málo komu dnes tato jména něco řeknou. Podobně jako rodiny: Janderova, Páclova, Silbrníkova, Přívrátských. Dnes už jen osoby a  rodiny, které byli před šedesáti pěti a více lety obyvateli našeho města,  ale také bojovníci za svobodu naší vlasti, kteří neváhali ač vědomi, že mohou být kdykoliv zatčeni  následně i popraveni,  postavili se nepříteli mnohdy jen holýma rukama.
V době rostoucího nacionalizmu nejenom v naší zemi bychom měli mít na paměti proč Druhá světová válka vznikla a za co v ní naši otcové, dědové a pradědové,ale i matky, babičky a prababičky  bojovali a mnohdy  za svůj boj položili i život.
 
Odkaz obětí protifašistického odboje se z dnešní společnosti vytrácí, uveďme proto tyto řádky i proto, abychom si uvědomili, že každý z uvedených   přispěl k tomu, aby  fašistická okupace skončila a v Evropě i u nás vznikla mírová spolupráce. Dnes to bereme jako samozřejmost, ale nebylo tomu vždy a bylo to vlastně docela nedávno.  Přečtěte si ještě i další řádky v tomto příspěvku ZDE

 

Martin Čížek