Návštěva Bendlu v Seregnu vrcholí                                     

V pátek se překlopila návštěva Bendlu do své druhé poloviny. Na programu byl výlet do Bergama, kde si  členové sboru prohlédli historickou část města a kde poobědvali. Historická část města se nachází poměrně hodně vysoko a tak výstup byl náročný. Někteří využili i lanovku, která je vyvezla až nahoru. Později odpoledne po návratu do Villa Sacro Cuore po krátkém odpočinku následovala zkouška a opět koncert obou sborů. Po koncertě členové Bendlu a Il Rifugio společně povečeřeli a zazpívali si spolu, jak už to na správné pěvecké družbě má být. Zdá se, že po návštěvě Bendlu zůstane “Po kalíšku”, jedna z nejoblíbenějších českých písniček vhodných k přípitku, součástí kmenového repertoáru I Rifugio.
V sobotu Bendl odjíždí na návštěvu Monzy a večer čeká oba sbory poslední slavnostní koncert k 50. výročí založení sboru Il Rifugio. 
K návštěvě Bendlu v Seregnu se připojili ještě manželé Peterkovi, kteří se aktivně podílejí nejen na organizaci (Magda se svojí výbornou italštinou překládá, kde může, a uvádí také koncerty)  tak i na reportážních aktivitách (když Jirka Kadavý zpívá, tak Vlastík fotí ). Mezi dalšími Třebováky na návštěvě v Seregnu je ještě pan Jaroslav Demel, který byl mezi těmi, kteří se před 50 lety zasloužili o vznik dlouholetého přátelství obou sborů a nadále přátelské vztahy se Seregnem rozvíjí. Jaroslav Demel pochopitelně nechybí na žádné organizované akci sboru.
Návštěvu Seregna pěkně popsala z pohledu aktivní členky zájezdu ve svých emailech Zuzana Kupková:
Myslím, že můžu mluvit za všechny, když řeknu, že přijetí Italů je naprosto úžasné a vřelé. Oni se nám opravdu věnují. Hned první večer nás provedli po městě. Na všech aktivitách je vždy minimálně několik členů sboru, někdy 3-4, někdy 10. Na radnici jich s námi bylo alespoň 10, na večeři snad dorazil skoro celý sbor. Druhý den jsme měli prohlídku po městě s profesionálním průvodcem jménem Paolo. Z jeho zajímavých komentářů jsme se dozvěděli, že v Seregnu kdysi byly dvě církve - dva kostely - st. Vittorio a st. Ambroggio a přívrženci těchto církví spolu neustále bojovali. Marie Terezie se tehdy rozhodla postavit nový kostel uprostřed, kam budou chodit všichni. Prohlídka města vedla od jednoho přestavěného kostela k tomu novému velkému, kde jsme si zazpívali, a pak až k tomu dalšímu. Paolovo vyprávění bylo velmi poutavé a vtipné a tak jsme si z něho rozhodně zapamatovali vice než by to bylo v případě nudných letopočtů. V rámci prohlídky Seregna jsme zavítali i do nové zkušebny sboru, která bude slavnostně otevřená až příští týden v rámci oslav výročí. Stěny zkušebny zdobí celá řada fotek ze Třebové, byl tam i deník z jejich cesty do Třebové. Bylo velmi příjemné si to tam procházet a vidět, jak mají své vzpomínky na Českou Třebovou vystaveny na čestných místech. Ve zkušebně se nám podařilo vyfotit se s několika Italy, kteří nás téměř všude doprovázejí. Slíbili nám, že až prý přijedeme příště, bude tam tahle naše fotka viset. Bylo to moc milé.
Pak jsme měli oběd a co mě opravdu zaujalo, všechno zajišťují sami členové sboru, tedy muži. Říkala jsem to jednomu z členů, který nás hodně provází, a ten mě vzal do kuchyně, aby mi ukázal, že tam opravdu na přípravě jídla pro Bendl pracují opravdu jenom chlapi. Uklízeli tam nádobí, vařili apod. Členové sboru Il Rifugio opravdu považují za samozřejmost a zárověň za čest, že se o nás postarají oni sami. Kromě toho má sbor Il Rifugio jakési partnerství či přátelství se spolky horských myslivců (vydali také CD s jejich písněmi – pozn. redakce). Mají takové jakoby myslivecké čepice, a jsou to také zejména muži. U nich se večeřelo první večer, v jedné takové jakoby chatě v centru města Seregno a další večer pak v horské chatě tady poblíž Villy Sacro Cuore v Triuggiu. Z četných družeb Bendlu máme zkušenost, že se členové místního sboru postarají o hostující sbor, nicméně stoly většinou obíhají ženy. Zde jsme téměř výhradně v péči mužů, na což nejsme zvyklí a což si také náležitě užívá zejména četnější ženská část sboru (konečně si jednou ženy přijdou na své…)
V pátek byl na programu výlet ve vlastní režii, ale přesto se k nám několik Italů připojilo - Franca, Fiorenzo a Damian. Damian je s námi de facto skoro pořád, je to člen sboru, který je však po operaci a aktuálně nemůže zpívat. Hodně se stará o navigaci řidičů v autobuse, říká jim, kde se může parkovat, navádí je apod. Nechal si ode mě napsat celý seznam isntrukcí jako "drž se vpravo", "jedem" apod. A už je umí všechny zpaměti a je to strašně roztomilé, jak česky instruuje řidiče.
Jinak z poslední návštěvy si chlapci evidentně pamatují píseň "po kalíšku", takže se zpívá skoro při každé příležitosti. Jsou ohromně organizovaní, spousta z nich umí anglicky (což se při jejich poslední návštěvě v České Třebové nezdálo). Kvůli nutným pauzám autobusu nám již třikrát zajišťovali dopravu vlastními auty a to se fakt jede jako svatba, kdy se všichni naráz nalodí a jede se. Takhle jsme jeli první večer a taky včera k té horské chatě. 
Peterkovi i Jaroslav Demel mají samozřejmě svůj vlastní program, většinou se připojí večer na koncert. Koncerty byly oba zatím hodně dobře navštívené a publikum opravdu super. První večer jsme hovořili se synem paní Heleny Lipenské (díky které přátelství mezi oběma sbory vzniklo – pozn. redakce). Podle jeho informací žije v domě pro seniory v Agrate Brianza a má se dobře. Jakmile prý ale bude možnost, přesunou jí do podobného domu přímo v Seregnu. Ta setkání pana Jaroslava Demela a Peterkových byla velmi dojemná, je vidět, že tu vztahy mají vybudované na dlouhodobém přátelství.
Fotky z prvního koncertu Bendlu a Il Rifugio v Santuario Beate Vergine di Rogoredo
Koncert navazoval na mši, čemuž odpovídala i bohatá divácká účast.
Za pěvecký sbor Bendl  Zuzana Kupková, Jiří Kadavý, Pavla Skopalová
Další články o zájezdu sboru Bendl: 

1) Bendl odjel  do Itálie slavit slavit     2) Bendl má v Itálii náročný program