ČESKOTŘEBOVSKÉ  KALENDÁRIUM 
NA  LEDEN  2017

Nedožitých 80 let středoškolské prof. Hany HABRMANOVÉ – FOJTOVÉ (19.1. 1937 – 11.6. 2004)

Narodila se v Praze. Výpravčí a dispečer ČSD, známý loutkář a betlemář Václav Fojt byl jejím otcem. V České Třebové absolvovala Jedenáctiletou střední školu (maturovala v roce 1955) a v Praze Vysokou školu pedagogickou s aprobací dějepis, čeština. Aprobaci si ještě později rozšířila dálkovým studiem španělštiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Na českotřebovském gymnáziu působila více než 40 let a patřila k nejuznávanějším a nejoblíbenějším učitelům této školy. Na školu (tehdy se jmenovala Střední všeobecně vzdělávací škola) přišla v září 1963 a působila zde téměř do posledních hodin svého života. Jejím oblíbeným předmětem byl dějepis, ale měla ráda i další předměty, které učila. Ať to byla čeština, španělština, latina nebo hudební výchova.
Hudba, jako celoživotní koníček ji doprovázela celým životem. Pravidelně navštěvovala koncerty vážné hudby, byla členkou pěveckého sboru Bendl, vedla pěvecký sbor gymnázia, hrou na klavír doprovázela divadelní hry českotřebovských loutkářů, dlouhá léta hrála na harmonium při bohoslužbách Církve československé husitské.
 
135 let od narození Rudolfa VEJRYCHA ml. (18.1. 1882 – 18.2. 1939), malíře, výtvarného redaktora a pedagoga

Jeho matkou byla literárně nadaná Josefa Vejrychová. Otec Rudolf pracoval jako vozmistr Společnosti rakousko – uherské státní dráhy. Zprvu se rodina často stěhovala z jedné železniční stanice na další, jak byl otec překládán. Na jedné ze štací, v Podmoklech nad Labem, se také Rudolf mladší narodil. Měl ještě dva starší sourozence. Nejstarší Karel byl uznávaným pianistou a pedagogem, sestra Ela byla první ženou Maxe Švabinského. Ten také přivedl mladého Rudolfa k malování. Když otec povýšil, mohla se rodina trvale usadit v Praze.
Z nižšího gymnázia, které sídlilo v Truhlářské ulici v Praze, přestoupil mladý Rudolf na Uměleckoprůmyslovou školu a odtud po třech letech na Akademii výtvarných umění do speciálky M. Pirnera. Byl pohotovým portrétistou, krajinářem, maloval zátiší, interiéry i městské motivy. Jeho talent se také projevil při navrhování nábytku pro tzv. bílý pokoj v kozlovské chaloupce. Poučení pro svou tvorbu nacházel u starých mistrů, nevyhýbal se ani modernímu evropskému umění. Jako adept Hlávkova stipendia, které Česká akademie věd a umění udělovala nejtalentovanějším mladým tvůrcům, odjel v roce 1907 do Paříže. Seznámil se zde s čistým impresionismem v jeho původní podobě, ale nestal se jeho vyznavačem. Ctil české umění a jeho tradici. Nějakou dobu pracoval jako výtvarný redaktor časopisu Topičův sborník, v roce 1918 se stal členem SVU Mánes a také převzal po zesnulém malíři Karlu Raškovi ateliér v Mánesově ulici čp. 30 i se soukromou kreslířskou a malířskou školou. Jeho náročnou průpravou zde prošli mj. Ludmila Jiřincová, Emil Kotrba, Jan Kodet, Josef Kadeřábek, Jaroslav Novák, bratři Wenigové a také Božena Solarová, pozdější jeho druhá manželka. Na Vejrychvých obrazech jsou barvy převážně tlumené. Až v posledním tvůrčím období (30. léta) se jeho paleta rozzářila – Akt s kyticí (1934), Akt v modrém (1936) ….Ve dvacátých letech se objevují na jeho obrazech sociální motivy, které reagují na tíživé poměry tehdejší doby – Pradleny (1926), Chudý chlapec (1928), Chudá večeře (1928) … Sociální cítění jej také přivedlo do řad tzv. Levé fronty. Na svých cestách za uměním a krásnou přírodou procestoval téměř celé Čechy i Slovensko a byl i v řadě cizích zemí. Nejraději se ale vracel do Kozlova, vesničky u České Třebové. Kozlovský hřbitůvek je i místem jeho posledního odpočinku.
 
85 let od narození spisovatele, prozaika a dramatika Jana ŽÁČKA (31.1. 1932 – 13.6. 2008)

Nebyl českotřebovským rodákem (narodil se v Pardubicích), ale v našem městě prožil řadu let. Žil po boku známé taneční mistrové paní Boženy Čihákové. Nejprve v jejím domku čp. 935 v Kozlovské ulici, později, po jeho prodeji v činžovním domě čp. 1142 v Masarykově ulici. Zde bydlel i po jejím úmrtí. Od mládí jej přitahovalo divadlo. Nejprve byl scénáristou a dramaturgem v pražském divadle Rokoko. Po jeho zrušení se stal hercem, režisérem a také autorem řady estrád a kabaretních vystoupení. V letech 1991 až 1992 přesídlil pracovně do Brna, kde se stal dramaturgem a scénáristou Divadla u Jakuba.
Z jeho prozaické tvorby je třeba uvést novely O KNĚZI A RYCHTÁŘOVI (jeho první knížka z roku 1978) a MYKOLOGICKÝ KROUŽEK nebo román o Janu Sarkandrovi A ODDĚLIL SVĚTLO OD TMY, který vyšel v roce 1995 v předvečer svatořečení moravského kněze. O dva roky později vyšly jeho čtyři studie o Jakubu Demlovi pod názvem DEMLOVIANA. Řadu dalších svých prací uvedl do života pod pseudonymem Jiří Sup. Za celoživotní literární dílo převzal Jan Žáček v roce 2007 od České biskupské konference Řád sv. Cyrila a Metoděje. Zemřel ve věku 76 let v Olomouci, kde je také pochován.
 
Některá významná výročí z historie České Třebové

V roce 1407 (před 610 lety) biskup Jan, řečený Železný, udělil městu 22. října právo odúmrti. To umožňovalo třebovským měšťanům svobodně odkazovat svůj majetek libovolné osobě.
V roce 1452 (před 565 lety) byl v České Třebové založen tkalcovský cech. Cechovní artikule cech získal v roce 1722 (před 295 lety).
V roce 1547 (před 470 lety) byla na náměstí postavena renesanční radnice. Vše se událo za podpory Petra Bohdaneckého z Hodkova.
V roce 1762 (před 255 lety) udělila Marie Terezie městu na žádost purkmistra a rady privilegium na dva výroční trhy. První trh na přízi, plátno, len a vlnu se konal 6. srpna, druhý, dobytčí trh 6. prosince. Také povolila měšťanům konání týdenního trhu každý čtvrtek.
Před 125 lety (16. října 1892) byla otevřena Na Skále tělocvična Sokola.
V roce 1912 (před 105 lety) byl v obecné škole na Parníku ustaven Sbor dobrovolných hasičů. V témže roce stavitel Plašil postavil i hasičskou zbrojnici. Později byl u sboru založen divadelní odbor Vojan.
V roce 1917 (před 100 lety) se stal majitelem českotřebovského pivovaru Karel Lom s manželkou Anastázií. Následovalo nejslavnější období pivovaru. V roce 1948 byla na pivovar uvalena národní správa a poté byl znárodněn. V roce 1971 (rozhodnutím rady ONV v Ústí nad Orlicí) byla výroba piva ukončena a vznikla sodovkárna. Úplný konec s demolicí objektu nastal v roce 1985.
V roce 1932 (před 85 lety) se konal na tábořišti na Třebovských stěnách v Myší díře nad Skuhrovem první trampský potlach, který pořádala trampská osada KORZÁŘI. V témže roce byla v parku před gymnáziem, v den stého výročí narození dr. Miroslava Tyrše, odhalena jeho busta.
V roce 1937 (před 80 lety) byl na okraji parku před gymnáziem postaven pomník padlým v 1. světové válce. K odhalení došlo 4. července. Dne 17. září 1993 byla na pomníku odhalena deska na památku šesti třebovských letců RAF.
V roce 1987 (před 30 lety) byla dokončena výstavba sídliště Lhotka.
V roce 1992 (před 25 lety) došlo k uzavření místního koupaliště společně s restaurací. V témže roce začalo pravidelné televizní vysílání Městského televizního studia.
V roce 2007 (před 10 lety) byla v Kozlově zahájena první turistická sezóna v Chaloupce Maxe Šcabinského , když ovšem slavnostní otevření nově opravená chaloupky rodiny Vejrychových a Maxe Švabinského čp. 50. se konalo již 22. září 2006.
                                                                                                                                                                         Jan Skalický