Městský úřad Česká Třebová,
odbor rozvoje města a investic, jako místně a věcně příslušný orgán státní
památkové péče ve smyslu § 29 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o státní
památkové péči“), vydává ve smyslu § 17 odst. 3 zákona o státní památkové
péči a prováděcí vyhlášky MK ČR č. 66/1988 Sb., v souladu s ustanovením §
83 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, toto
ROZHODNUTÍ
Městský úřad Česká Třebová,
odbor rozvoje města a investic, v souladu s návrhem Krajského úřadu
Pardubického kraje, odboru školství a kultury č.j. KrÚ – 87290/2016 OŠK
OKPP ze dne 21.12.2016 a s vyjádřením Národního památkového ústavu, územní
odborné pracoviště v Pardubicích, č. j. NPÚ361/50980/2017/ERa ze dne 19.
7. 2017, vymezuje ochranné pásmo kaple sv. Kateřiny, nemovité kulturní
památky, evidované v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstř. č.
11240/6 – 3837.
A. Vymezení ochranného pásma I. Rozsah ochranného pásma se v souladu s
vyhláškou č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon o státní památkové péči
(památkový zákon), vymezuje následovně:
Hranice ochranného pásma začíná v západní části vymezeného území na
začátku ulice Benátky, za mostem přes řeku Třebovku. Vede touto ulicí až
do místa vyústění ulice U Kostelíčka, uhýbá podél ní a vede dále touto
ulicí. Na severním okraji p. p. č. 3365/10 v lomovém bodě se pravoúhle
lomí podle hranice této parcely, pokračuje dále podle hranice p. p. č.
3916 a následně jihovýchodním směrem. Protíná v polovině p. p. č. 3365/4 a
ulici U Kostelíčka a dále vede po severní hranici p. p. č. 557/4 a 557/3,
protíná ulici U starého hřbitova, vede podél severovýchodní hranice p. p.
č. 633/7 a dále protíná zhruba v polovině p. p. č. 635/1, 635/2, 636/1 a
636/2. Následně kopíruje severovýchodní hranici st. p. č. 793, protíná
ulici U Kostelíčka, prudce se pravoúhle se lomí a pokračuje jihozápadním
směrem podél ulice Lidická. Vede podle severního okraje této ulice, před
řekou Třebovkou se prudce lomí a stáčí se v lomovém bodě podél p. p. č.
3563/12 a podél řeky Třebovky pokračuje severním směrem až do výchozího
bodu.
Účel ochranného pásma, předmět ochrany :
Důvodem vymezení ochranného pásma je nejen výjimečná kulturně
historická hodnota předmětu ochrany dotčené nemovité kulturní památky, ale
především její přirozený historicko-architektonický rámec, který významným
způsobem determinuje vysoce hodnotný krajinný ráz. Kulturní hodnoty
zejména urbanistické, architektonické, historické, estetické a krajinné,
které dokládají kulturní význam raně středověké rotundy sv. Kateřiny jako
jediné stavby tohoto typu v Pardubickém kraji, vytvářejí její
charakteristické prostředí, vazbu na historické sídlo a na přilehlou
kulturní krajinu, utvářenou v charakteristické terénní konfiguraci tokem
řeky. Rotunda sv. Kateřiny, postavená původně zřejmě v 1. polovině 13.
století jako vlastnický kostelík na návrší nad ohybem řeky Třebovky, se
postupným vývojem stala součástí malebného nevelkého ohrazeného sakrálního
areálu se zvonicí a klasicistním kamenným křížem mimo historické jádro
města, které se vyvinulo za řekou. Návrší s rotundou si dlouho zachovalo
vazbu na okolní krajinu, kterou narušila až zástavba 19. a 20. století,
jež však svojí tradiční střešní krajinou dosud tvoří odpovídající
prostředí. Na vizuální účinnosti prostředí se podílí zejména
charakteristická morfologie terénu, utvářeného meandrem Třebovky,
postavení areálu na návrší, které tvoří protiváhu městského sídla a
alespoň minimálně dochovaná vazba na krajinu v lokalitě Benátky. Důležitá
je také vazba na městskou památkovou zónu města Česká Třebová v
jihozápadní části na levém břehu řeky Třebovky. Důvodem není pouze ochrana
areálu rotundy sv. Kateřiny, ale především zachování prostředí širšího
území s pohledovými i průhledovými kvalitami.
C. Stanovení podmínek pro stavební a další činnosti v ochranném pásmu:
I. Podmínky ochrany: V ochranném pásmu je důraz kladen na zachování
urbanistické skladby území, zejména na: - zachování současné siluety a
panoramatu, - zachování základních pohledových os a charakteristických
pohledů a průhledů z MPZ a prostor ochranného pásma - zachování pohledové
vazby areálu s centrem města - zachování komunikační struktury území a
propojení s městem - zachování a regulace výšky okolní zástavby, která by
omezovala pohledové osy na rotundu sv. Kateřiny - zachování vhodných
funkcí využití a na rehabilitaci nevhodně využitých ploch, zejména v okolí
řeky Třebovky a v lokalitě Benátky Při pořizování územně plánovací a
projektové dokumentace, při povolování a provádění staveb a stavebních
úprav nebo demolic je nutno dbát, aby nebyla stavebními úpravami půdorysné
a hmotové skladby, výšky a charakteru zástavby i obměnami přírodních prvků
změněna, potlačena nebo porušena historická a urbanistická struktura
areálu kulturní památky, rotundy sv. Kateřiny a s ní souvisejícího
prostředí, její měřítko a panoramaticky významné pohledy, totéž platí i o
zásazích do utváření terénu a zeleně v dotčeném území. Při nové výstavbě
nesmí být potlačena dominantní úloha nemovité kulturní památky v blízkých
i vzdálených pohledech. Vzájemné propojení obou sídelních lokalit –
historického jádra města s malebným sakrálním areálem rotundy sv. Kateřiny
– včetně komunikační sítě a stávající zástavby je velmi žádoucí.
II. Nepřípustné úpravy a zásahy v památkovém ochranném pásmu:
1. zvyšování stávající zástavby o další podlaží včetně obytného
podkroví 2. veškerá stavební činnost na pozemcích vedených jako orná půda
nebo louky, pastviny, sady, zahrady a lesy 3. umísťování zařízení, reklam
a staveb, které by esteticky znehodnocovaly nebo svými důsledky narušovaly
dotčenou nemovitou kulturní památku a s ní související prostředí včetně
jejich přírodních součástí 4. provádění činností, které by mohly narušit,
poškodit nebo zcela zničit historické prostředí včetně konfigurace terénu
5. veškerá těžba nerostných surovin, která by měla vliv na morfologii
terénu 6. zakládání skládek, sběrných dvorů a jakékoliv znečišťování
prostoru 7. zásadní změny ve způsobu obhospodařování a využívání
nemovitostí v ochranném pásmu, které by se mohly přímo anebo ve svých
důsledcích nevhodně projevit v jeho vzhledu a charakteru
III. Práce v ochranném pásmu, u kterých je vyloučena povinnost
vlastníka vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 zákona
č. 20/1987 Sb. (památkový zákon) u místně příslušné obce s přenesenou
působností (ORP):
1. veškeré práce, které se neprojeví na vnějším vzhledu nemovitosti 2.
umísťování trvalých firemních označení, nápisů a vývěsních skříněk
provozoven o ploše do 0,6 m2 3. stavební úpravy stávajících objektů, které
- neobsahují zásahy do střešního pláště nebo mají charakter udržovacích
prací na plášti a prvcích střechy - nemění barevnost a materiály použité
na vnější povrchy objektu - nemění půdorys stavby 4. výměna oken včetně
velikosti otvoru, která se v dálkových pohledech projevují pouze podružně
(okrajově) 5. zateplení fasády, pokud je zachován charakter jejího povrchu
(barevnost a materiál)
D. Předpokládaná doba trvání ochranného pásma Platnost ochranného
pásma není časově omezena.
Více najdete ZDE

|