Českotřebovský deník 157/2017 (7/6)  
K rozšíření logistického centra společnosti Metrans

Z facebookového profilu Martina Netolického
NEZMĚNÍ-LI MĚSTO SVŮJ NEZODPOVĚDNÝ PŘÍSTUP, KRAJ BUDE NUCEN MAJETKOVĚ VSTOUPIT DO OBLASTI V OKOLÍ LOGISTICKÉHO CENTRA.
"V případě rozšiřování kontejnerového překladiště Pardubický kraj vstoupí do majetkových změn v oblasti tak, aby opět nedošlo k tomu, že město se bez dalších konzultací a dohod rozhodne sehrát roli překupníka pozemků pro investora, které nyní vlastní v rámci seřaďovacího nádraží České dráhy, a.s. Kraj chce chránit bezpečnost a majetek občanů v širším okolí České Třebové, proto do uspokojivého vyřešení dopravní situace bude účinně bránit rozšiřování logistického centra. Rozmary vedení města je třeba výrazně korigovat už proto, že mají mimořádně velký vliv na krajskou silniční infrastrukturu i majetek lidí, kteří bydlí na průtahu obcí či měst. Už jsem o tomto informoval ve čtvrtek generálního ředitele SŽDC Pavla Surého, regionálního ředitele Filipa i místopředsedu představenstva ČD, a.s. Michala Štěpána. Je zajímavé, že naposled pan starosta Zedník požadoval na majetkové správě pozemky v listopadu loňského roku za 40 Kč/m2, což ČD, a.s. odmítly. Od té doby žádná jednání o překupech neprobíhají. Přesto nás pan starosta informoval o tom, jak pozemky brzy získá, poté prodá a z výnosu z prodejů nám přispěje na rekonstrukce zdevastovaných silnic. Jak se v tom vyznat? Asi nás všechny někdo vodí za nos. A pak se Třebováci prosím nedivte, že tomuto divadlu nechci jen přihlížet. Mně jde o normální uvažování a vizi, nikoliv o megalomanii, což je chorobná snaha vyniknout".
O problému, tedy vlivu dalšího rozšiřování kontejnerového překladiště na okolní dopravní síť se jednalo také na kontrolním dnu ke přestavbě silničních tunelů  dne 17. 5. Mimo prohlídky staveniště se konala  vlastní jednání zainteresovaných odehrávalo ve společenské místnosti Obecního úřadu v Semaníně.

Minulý týden se Na Trubech ztratila 2letá černobílá kočka slyšící na jméno Bella. Uvítáme jakékoliv informace na tel. čísle 737934664. Moc děkujeme

Knihkupectví Paseka  bude mít pětadvacáté narozeniny !

Bude to 13. června. Ani se nechce věřit, že  od otevření českotřebovského knihkupectví uplynula již tak dlouhá doba. Paseka se v České Třebové zabydlela a přináší nám spojení  s kulturním světem. Není to jen prodejna knih, ale vlastně osvětová instituce, i když zde samozřejmě platí tvrdá ekonomická realita. Může nás těšit napojení na nakladatelský dům Paseka. Jak vůbec tento název vznikl?
Nakladatel Josef Paseka, literární postava z Krvavého románu výtvarníka a spisovatele Josefa Váchala, inspiroval v roce 1989 Ladislava Horáčka nikoliv k založení podniku zaměřeného na vydávání „obluzenin národa českého“, ale k pojmenování jednoho z prvních soukromých nakladatelství po listopadové revoluci. Na Krvavý román, který se stal první knihou z produkce Paseky, navázalo postupem času mnoho dalších Váchalových děl, včetně Šumavy umírající a romantické, co do rozměrů druhé největší české knihy všech dob. Nakladatelství Paseka se soustřeďuje zejména na historiografickou literaturu. Vrcholem snažení v té oblasti je projekt devatenáctisvazkového souboru velké dějiny zemí Koruny české, na němž nakladatelství spolupracuje s předními českými historiky.  Paseka ale také vydává kvalitní českou beletrii i překladovou literaturu. Paseka (a tedy především Ladislav Horáček) se zasloužila o záchranu nástěnných maleb Josefa Váchala v  Portmanově domě v Litomyšli, kde bylo  v červnu 1993 otevřeno Museum Josefa Váchala. Dnes Portmoneum přešlo do majetku Pardubického kraje.  Záchranné práce v Portmoneu inspirovaly vznik Školy restaurování a konzervačních technik, dnes fakulty Univerzity Pardubice.  Působení Ladislava Horáčka na náš region je tedy vyloženě pozitivní  a můžeme být pro nás uspokojením, že do stejné skupiny patří i českotřebovské knihkupectví, které Ladislav Horáček zřídil pro svou dceru Kamilu. 
Srdečně Vás zveme na oslavu 25. narozenin Knihkupectví Paseka v České Třebové

Kdy ???                     13.6.2017
Kde ???                     Knihkupectví Paseka , Česká Třebová
Co se bude dít ???     Sleva 20 % na veškerý sortiment, koláčky, jednohubky co hrdlo ráčí , víno poteče proudem  


První výstava zahájila oslavy 125 textilní školy v Ústí n.O.

První červnový den byl pro orlickoústeckou „umprumku“ ve znamení zahajovací výstavy k 125 letům existence školy. V prostorách Malé scény budou až do 27. června k vidění  práce druhého, třetího a maturitního ročníku oboru Design oděvů. Výstava s názvem Look Back/Forward je pestrým a zároveň kvalitním vzorkem tvorby mladých oděvních návrhářek.  Na úvodní podnik navátala ve středu další expozice, tentokrát v prostorách foyer Roškotova divadla výstavou s názvem Nositel rozmanitých výrazů.  Hlavní část oslav školy pak začne ve čtvrtek. Nejprve SŠUP představí tvorbu všech svých oborů v rámci akce Umprumka na náměstí (10.00 – 14.30), na tuto tradiční akci naváže výběrová výstava v Galerii pod radnicí, její vernisáž je naplánována taktéž ve čtvrtek od 16 hodin. Třetí čtvrteční kulturní akci pak hostí Malý scéna – od 17 hodin bude o historických textiliích z královské hrobky, jejichž část byla nalezena v archivu školy, přednášet Milena Bravermanová, odborná pracovnice oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu.
V pátek a sobotu vyvrcholí oslavy dvěma dny otevřených dveří s řadou expozic vztahujících se k historii bývalé „textilky“ i současnosti nynější „umprumky“, v pátek od 16.30 se také uskuteční setkání absolventů, žáků, zaměstnanců a příznivců školy v Roškotově divadle. Jeho součástí by měl být křest nové publikace bývalého dlouholetého pedagoga škola, historika Františka Musila s názvem Počátek a konec textilní tradice města Ústí nad Orlicí.
Prodám družstevní byt 1+1 v České Třebové ulice ve Vilách. Klidné místo kousek od obchodního centra. Zvýšené první patro, tři byty ve vchodu. Nová koupelna a plastová okna. Sklep, společná půda. Zahrádka, možnost parkování. Cena dohodou. Kontakt 603 796 729

Úprava požární zbrojnice v Dolní Moravě vytvoří podmínky pro služebnu Policie ČR

Rada Pardubického kraje na svém jednání schválila finanční příspěvek ve výši 200 tisíc korun na úpravu požární zbrojnice v obci Dolní Morava. Její prostory se promění na služebnu Policie ČR. Na základě dohody se zástupci obce Dolní Morava a Krajského ředitelství policie Pardubického kraje se připravuje úprava nynějších prostor zbrojnice na policejní služebnu.
Přítomnost policistů má přispět nejen k vyšší bezpečnosti silničního provozu, ale i občanů a návštěvníků obce. „Jedná se o součást opatření ke zvýšení bezpečnosti a řízení silničního provozu v obci, která znatelně pocítila rozvoj turismu a stala se jedním z nejvyhledávanějších resortů v České republice,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a doplnil, že následovat bude vodorovné i svislé značení na průtahu obcí. Správa a údržba silnic PK na požadavek rady Pardubického kraje objednala tzv. bezpečnostní inspekci, ze které vyplývají konkrétní návrhy opatření.Dotace bude obci Dolní Morava poskytnuta po projednání na Zastupitelstvu Pardubického kraje. .
Daruji dětskou autosedačku "vajíčko" zn. Chicco. Modrá, nehavarovaná málo použitá, v dobrém stavu. Tel 603 203 379
Choceň slaví 790 let od první písemné zmínky o městě

Pod hlavičkou oslav kulatého jubilea se v příštích dnech uskuteční festival tance 2017, který odstartuje ve středu od 20 hodin na nádvoří zámku představení tanečního oboru ZUŠ Choceň a tanečního souboru . Tancem bude žít nádvoří i ve čtvrtek a v pátek od 21 hodin. Oslavy budou pokračovat v sobotu, mimo jiné pietním aktem u památníku polské kolonie a slavnostním odhalením busty sv. Jozefa Bilczewského na nádvoří  zámku.
Z historie Chocně:  První zmínka o městě pochází z roku 1227, kdy v dědictví dostávají území Hocen (dnešní Choceň) bratři Sezim a Malota. Město ležící na obou březích řeky Tiché Orlice, obklopeno kopci a lesy prakticky nelákalo k expanzi. V roce 1292 vlastní tehdejší trhové městečko Choceň král Václav II. Počátkem 14. století jej získává Mikuláš z Potštejna a zakládá zde hrad, bohužel později rozbořený vojskem kralevice Karla, který se od roku 1339 stává jeho majitelem.
Roku 1437 se stává majetkem pánů z Kunštátu, Poděbrad a pánů ze Žampachu. Roku 1509 se stává majetkem pánů z Pernštejna. V této době prochází velkým rozkvětem, který byl však roku 1539 utlumen velikým požárem. Nový rozmach nastává až za majitele Zikmunda ze Šelmberka, který nechává v roce 1562 na břehu řeky vystavět zámek s rozsáhlým dvorem a Chocni vymáhá výsadu dvou ročních trhů (1558), výsadu cechu řeznického (1571) a krejčovského (1576) a později ševcovského (1585) a roku 1581 obec osvobozuje od všech panských platů a povoluje právo várečné. V roce 1564 byla také vybudována radnice, v níž byly uloženy nově zřízené knihy trhové, sirotčí, svatební a soudní.
Od roku 1581 je město opět v rukou Pernštejnů. Za dalšího majitele Hertvíka Zejdlice ze Šenfeldu zničil další požár roku 1602 téměř celé město. Dřevěná stavení byla však znovu obnovena a zámek přestavěn. V roce 1619 jsou uděleny výsady cechu tkalcovského Hertvíkovým synem Rudolfem Zejdlicem.  Za vlády Trauttmannsdorfů od roku 1686 nastává další nárůst feudálního útlaku.
Ke změně k lepšímu dochází až s příchodem Kinských.
V první polovině 19. století nastává významný hospodářský rozvoj v důsledku vynikajícího hospodaření velkostatku Kinských a výstavby železničních tratí Praha - Olomouc (1845), Choceň - Broumov (1875) a Choceň - Litomyšl (1882). Tím se Choceň stala důležitou železniční křižovatkou.
Zámek dal přestavět v roce 1829 kníže Rudolf Kinský (+1836) do dnešní podoby, a v letech 1849-1850 dala kněžna - vdova Vilemína Kinská přistavět i pseudogotickou kapli Nanebevzetí Panny Marie. Kinští založili a vedou v Chocni přádelnu lnu, rozvíjí se místní strojírenský průmysl a k postupnému zdokonalování zemědělské výroby vede dobré hospodaření choceňského velkostatku Kinských. Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5500 obyvatel a řadu průmyslových podniků, a to např. přádelnu, tkalcovnu, výrobnu uzenářských nástrojů, továrnu na hasičské stříkačky. Obrázek - bývalý choceňský tunel pohled od nádraží..
 
Zvláštní kapitolu historie Chocně tvoří tzv. "Choceňské Polsko"

Za první světové války poskytlo město Choceň útočiště pro 22 tisíc běženců z Haliče a Bukoviny, kteří utíkali před ruskými vojsky. Vyrostla zde kolonie čtyřikrát větší, co do počtu obyvatel, než samotná Choceň. Polská osada měla vlastní politickou správu, kostel, školu i nemocnici. Za první světové války poskytlo město Choceň útočiště pro 22 tisíc běženců z Haliče a Bukoviny, kteří utíkali před ruskými vojsky. Vyrostla zde kolonie čtyřikrát větší, co do počtu obyvatel, než samotná Choceň. Polská osada měla vlastní politickou správu, kostel, školu i nemocnici. Rakouské císařství vybralo Choceň kvůli její poloze na železnici a také kvůli volným pozemkům, kde nechalo v roce 1914 postavit 38 dřevěných baráků. V každém žilo 536 lidí. Celá kolonie byla oplocená a uprchlíci nesměli volně vycházet. Špatné hygienické podmínky a množství lidí v uzavřeném prostoru byly příčinou několika epidemií tyfu, spalniček a dalších infekčních chorob. V kolonii byla velká úmrtnost, zemřelo zde více než 7 a půl tisíce lidí. Po válce se uprchlíci vrátili zpátky do Polska. Kostel byl rozebrán a po železnici odvezen do Polska. Neví se ale, kde a jestli vůbec byl někde znovu sestaven. Ostatní stavby barákové kolonie byly rozprodány, kolonie ještě za první republiky dvakrát vyhořela. Poslední stavba, správní budova, byla rozebrána v roce 1986. Dnes stojí na teritorii Choceňského Polska nová obytná zástavba. (Tzv. "choceňské baráky" byly také převezeny do České Třebové).