Pravnučka Josefa Štusáka navštívila Třebovou                  

V neděli 3. září 2017 navštívila naše město pravnučka bývalého českotřebovského knihtiskaře, Josefa Štusáka, paní Adéla Blažková, žijící v Jablonci nad Nisou. Naše město navštívila v doprovodu manžela Josefa a osmiměsíční dcery Emy, která je tudíž  Štusákovou  prapravnučkou.
Připomeňme si nyní ve stručnosti, kdo Josef Štusák vlastně byl. Litomyšlský rodák, Josef Štusák (* 12. 2. 1888 Litomyšl, † 1. 11. 1980 Liberec) pocházel z v rodiny obuvníka Jakuba Štusáka z chalupy  čp. 455 v ulici Českých bratří.   Měl ještě  osm sourozenců. Z celkového počtu Štusákových dětí se dospělosti dožilo šest. V rodném městě nastoupil Josef Štusák  do učení do staré proslulé Augustovy tiskárny a vyučil se typografem, tedy  řemeslu, které jej provázelo po celý život, řemeslu, které se mu stalo životní láskou a osudem a jemuž zůstal věrný i ve svém pozdním věku. Po vyučení odešel z Litomyšle a vystřídal několik pracovních míst .  V roce 1908 přišel do České Třebové, aby nastoupil jako první sazeč v tehdy nově otevřené  Horákově knihtiskárně  v domě čp. 46 u Poldaufů na náměstí. Stejnou profesi vykonával i po přestěhování tiskárny do domu čp. 860 na Tyršově náměstí, naproti gymnáziu.  V letech I. světové války Josef Štusák narukoval, prošel kus světa, zúčastnil se bojů na území pozdější Jugoslávie a na konci války se vrátil zpět do Třebové, kde byl v Horákově tiskárně vřele uvítán, neboť majitel zvodu padl na frontě v Haliči.   Dne 14. února 1920 se Josef Štusák v našem městě oženil se slečnou Toničkou Matouškovou, dcerou zelináře Matouška z chalupy čp. 10 v Klácelově ulici. Z manželství Josefa a Antonie Štusákových  se narodily dvě dcery, Jindřiška a Daniela. V roce 1923 si v našem městě Josef Štusák otevřel v domě čp. 6 v Klácelově ulici vlastní knihtiskárnu, kterou v roce  1935 převzal jeho zaměstnanec Otakar Štancl. Poté, co v důchodovém věku manželé Štusákovi z našeho města přesídlili do Liberce, ke své dceři Jindřišce Ransdorfové, Josef Štusák nezahálel a do vysokého věku  vypomáhal v liberecké Severografii. Josef Štusák je také autorem několika strojopisných vzpomínkových publikací.  Spolupracoval s městskými muzei v České Třebové a v Litomyšli, jejichž sbírkové fondy obohatil o své publikace a  ukázky  vlastních prací.
Paní Adéla Blažková svého pradědečka nikdy nepoznala, narodila se totiž pět let po jeho smrti. Zná jej pouze z rodinního vyprávění a také z tisku, v němž je Josef  Štusák   příležitostně připomínán. V České Třebové dosud nikdy nebyla a  touha poznat místo, odkud vzešla část její rodiny, ji přivedla do našeho města. Návštěvě předcházelo téměř detektivní pátrání po mé osobě, jako po spoluautorovi jedné z publikací, v nichž je její pradědeček  vzpomínán. Díky Facebooku, kam umístila výzvu, že mě hledá, na základě upozornění  jedné místní spoluobčanky, bylo spojení navázáno. Dlužno poznamenat, že  hledán jsem byl proto,  že nás k sobě váže příbuzenské pouto. Zmíněný Josef Štusák byl totiž strýcem mé babičky. A já, jako chlapec školou povinný, jsem jej ještě vídal při návštěvách naší rodiny.
S manželi  Blažkovými,  po jejich  příjezdu do Třebové,  jsme všichni  společně, za přítomnosti další příbuzné, paní Jany Kopecké, rozené Matouškové, prošli místa spojená s pobytem Josefa Štusáka a Matouškových vůbec. Připomněli jsme si sídlo rodiny, chalupu čp. 10 v Klácelově ulici, která stávala na místě  nové části městského muzea, kam se Josef Štusák přiženil, poté  dům čp. 6, kde bývala tiskárna, bývalý Duškův dům čp. 71 v Hýblově ulici, kde rodina Štusákova kdysi žila, domy, kde postupně sídlila Horákova knihtiskárna a konečně také místa  spojená s prodejem ovoce  a zeleniny Matouškových. Poté jsme navštívili naši chloubu, rotundu sv. Kateřiny a Starý hřbitov, kde jsou pochování nejstarší známí členové rodiny. Na závěr návštěvy paní Adéla Blažková zapálila svíci na pradědečkově hrobě na zdejším hřbitově.
V České Třebové se manželům Blažkovým velice líbilo a jak bylo na místě dohodnuto, již se těší na další, tentokrát jarní návštěvu.
Martin Šebela