Občané si ochranné pásmo kolem rotundy sv. Kateřiny nepřejí
Návrh na vymezení ochranného pásma kolem nemovité kulturní památky rotundy sv. Kateřiny byl 27. června 2017  vydán formou veřejné vyhlášky, její text byl zveřejněn na webové stránce města. Nyní už tento dokument na webu města nenajdete, byl z webu (vlastně již podruhé) odstraněn, i když na hlavní straně webu města se odkaz stále "tváří" jako živý. Součástí byly i mapové podklady. Navržené ochranné pásmo zahrnuje oblast za Podbranskou ulicí, ulicí Chmelnice, celé návrší u Kostelíčka po ulici Lidickou a část Zámostí. Vymezení ochranného pásma (ať je jakéhokoliv druhu) znamená pro obyvatele či majitele nemovitostí vždy určitou komplikaci. Podobně se vymezují ochranná pásma vodního zdroje, ochranné pásmo železnice, vedení vvn, všude ovšem znamená něco jiného. 
Vymezení ochranného pásma vychází ze zákona, nemůže to být záležitost libovůle. V tomto případě se jedná o zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů (Konkrétně jde o § 17 odst. 1 památkového zákona, § 17 a prováděcí vyhlášky č. 66/1988 Sb, § 83 a 92 stavebního zákona a § 13 vyhlášky č. 503/2006 Sb).
Žádoucí a velmi správné bylo projednání záměru s občany, které se uskutečnilo ve středu 30. srpna odpoledne v malém sále Kulturního centra. Na důležitost tohoto veřejného projednání byli občané upozorněni vyhláškou a ve sdělovacích prostředcích a dostavili se v poměrně velkém počtu. Většina občanů, kteří na jednání přišli, však nebyla o důsledcích vyhlášeného ochranného pásma a možnostech vlastníků nemovitostí do pásma zařazených dobře informována.  Základní informaci o úkolu vyhlásit ochranné pásmo a jeho význam byla podána v úvodu veřejného jednání. Správní řízení, jehož cílem má být vymezení ochranného pásma, zahájil odbor rozvoje města a investic MěÚ Česká Třebová jako místně a věcně příslušný orgán státní památkové péče na návrh Pardubického kraje. Pracovníci zmíněného odboru proto také veřejné projednávání řídili. Z Pardubického kraje jako navrhovatele ochranného pásma žádný zástupce nepřijel.  Bylo to odůvodněno tím, že Krajský úřad Pardubického kraje je současně odvolací instancí a nemůže se tedy do práce orgánu památkové péče na MěÚ v České Třebové míchat. 
Městský úřad v České Třebové vystupoval ve věci vymezení ochranného pásma z pohledu veřejnosti ve dvojí roli:
Tou první byl úkol vymezit ochranného pásmo v režimu přenesené působnosti. Druhou rolí na jednání pak bylo vyjádření rady města jako zástupce samosprávy. Město se totiž také stalo i účastníkem popsaného správního řízení. Právě v této roli město vydalo nesouhlasné stanovisko rady města  obsahovalo také zdůvodnění. To je podmínka, aby byla připomínka odvolacím orgánem přijata. Nelze jen nesouhlasit, nesouhlas je třeba zdůvodnit, aby měl orgán památkové péče při rozhodování možnost posoudit, zda se jedná o připomínku důvodnou. Připomínka samosprávy jako účastníka řízení byla připravena předem, projednána a schválena  radou města, veřejně publikována nebyla. Text byl přečten až na veřejném projednávání.
Jednání bylo živé, bylo hodně diskutujících. Většinou se diskuze ovšem stáčela mimo vlastní problém znovu na přestavbu domku u rotundy, i když zde již bylo stavební řízení definitivně ukončeno. Je sice zřejmé, že impuls k vymezení ochranného pásma v krajských orgánech vznikl právě kvůli této stavbě, změnit ji však nemůže. Vymezení ochranného pásma  památky je opatřením, kterým si Národní památkový ústav zachovává do budoucna určitý vliv nejen na samotnou památku, ale také její okolí. Je jistě otázka, jak má velké má být ochranné pásmo vymezeno a také i to, jaká omezení má nebo naopak nemá přinést. Takových dotazů bylo však spíše málo a odpovědi na ně byly většinou jen neurčité. Padaly dotazy "co vlastně ještě chcete dneska ještě na čtvrti chránit", "budeme nebo nebudeme moci postavit na zahradě garáž", nebo "pojďme o vyhlášení ochranného pásma hlasovat," bylo upozorňováno i na to," jak málo si Město všímá a cení jiných památek např. v Lidické ulici pod náměstím a jak je nechalo zničit..."  Zvítězilo téma  "co všechno bude zakázáno a proč, když horší to už nebude".
Nikdo z přítomných ale neměl na veřejném jednání připravenu svoji vlastní zdůvodněnou námitku, kterou by odevzdal zástupcům orgánu památkové péče. Některé připomínky však již byly občany odevzdány písemně předem na příslušný odbor MěÚ. Proto připravili pracovníci odboru rozvoje města a investic text společného prohlášení, ve kterém se přítomní podepsaní účastníci řízení připojují k podané námitce rady města včetně jejího zdůvodnění. Připomínka rady města bude tedy orgánem památkové péče řešena jako společná s těmi účastníky řízení, kteří se k ní písemně připojili.
Definice ochranného pásma dle Národního památkového ústavu: Ochranné pásmo památkově nemovité kulturní památky slouží k ochraně vnějšího obrazu památkové rezervace či památkové zóny, pro zajištění urbanistické a architektonické kvality jejich bezprostředního okolí nebo i pro uchování pohledových vztahů chráněného území k širšímu okolí. Proto památkáři regulují na území ochranného pásma také stavební činnost a další zásahy tak, aby nebyly porušeny nebo ohroženy například panoramatické a dálkové pohledy na památku, památkovou rezervaci či památkovou zónu.
Popis evidované kulturní památky: kaple sv. Kateřiny Česká Třebová  katalogové číslo: 1000124103 památková ochrana: KP  číslo ÚSKP: 11240/6-3837 Areál hřbitova, postupně utvořený na návrší kolem rotundy z 1.pol.13.stol., je dotvořen zvonicí ze 16.-17.stol. ve funkci vstupní brány, ohrazením a kamenným krucifixem z r. 1782. Kaple se sgrafity z 16.stol.patří k nejvýznamnějším památkám kraje. (Z katalogu nemovitých kulturních památek)
Příklad odjinud:
 
Vymezení ochranného pásma kulturní památky se realizuje v řadě případů a můžeme tedy najít příklady přijatých rozhodnutí v různých městech. Uvedu alespoň jedno rozhodnutí z Nového Města nad Metují, kde bylo vymezeno ochranné pásmo tímto rozhodnutím:
 http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/krajsky-urad/kultura/ochranna-pasma/ochranne-pasmo-nemovitych-kulturnich-pamatek-vila--kostel-sv--barbory-a-vysinne-opevnene-sidliste-hradiste--archeologicke-stopy--nove-mesto-nad--59089/.
Můžeme zde posoudit, jaká konkrétní omezení to vlastníkům nemovitostí přineslo. Aby nebylo třeba číst celý dokument, vybral jsem ty činnosti, které podle realizovaného rozhodnutí v Novém Městě nad Metují lze v ochranném pásmu řešit  bez problémů jako dosud a na co je třeba si vyžádat tzv. "závazné stanovisko":

Práce v ochranném pásmu, u kterých není  povinnost vyžádat si předem závazné stanovisko

podle § 14 odst. 2 památkového zákona:

1)    Udržovací práce, při kterých se nemění barevnost vnějšího pláště budov.

2)   Stavební úpravy stávajících budov včetně přístaveb o zastavěné ploše do 25 m2, při kterých se nezvyšuje počet podlaží nad 2 nadzemní podlaží včetně obytného podkroví.

3)     Realizace jednopodlažních novostaveb v zastavitelném území do zastavěné plochy 40 m2.

4)      Realizace oplocení.

5)     Umisťování trvalých firemních označení, nápisů a vývěsních skříněk provozoven o ploše do 0,6 m2.

 

Stanovení zákazů nebo omezení některých činností - podmínky ochrany:

1)      Při pořizování územně plánovací, přípravné a projektové dokumentace, při povolování a provádění staveb a stavebních úprav, zásazích do utváření terénu a zeleně je nutno dbát, aby nebyla změnami půdorysné a hmotové skladby, výškové konfigurace a charakteru zástavby a změnami přírodních prvků prostředí oslabena nebo porušena historická urbanistická struktura dotčených nemovitých kulturních památek - předmětu ochrany, a s nimi souvisejícího prostředí, její měřítko a panorama ve významných pohledech.

2)      Veškerá stavební činnost na pozemcích mimo zastavěné území vedených jako orná půda nebo louky, sady, zahrady, pastviny, lesy je nepřípustná.

3)      V zastavěných územích

a)     nelze zvyšovat hladinu zástavby nad 2 nadzemní podlaží včetně obytného podkroví

b)     bude zachována půdorysná stopa zástavby a hmotová struktura stávajících objektů

c)     nebude při nové výstavbě oslabována dominantní úloha dotčených nemovitých kulturních památek v blízkých i dálkových pohledech.

4)      V ochranném pásmu nelze

a)      umisťovat zařízení, stavby a reklamy, které by esteticky znehodnocovaly nebo svými důsledky jinak narušovaly dotčené nemovité kulturní památky a s nimi související prostředí včetně jejich přírodních součástí

b)    provádět činnosti, které mohou narušit, poškodit nebo zcela zničit historické prostředí včetně konfigurace terénu.

5)      Velkoplošné reklamy v ochranném pásmu jsou nepřípustné.

6)      Na území ochranného pásma je zakázána veškerá těžba nerostných surovin.

7)      Není dovoleno na tomto území zakládat skládky a prostor jakkoli znečišťovat.

8)    V celém území ochranného pásma je třeba zachovat krajinný ráz.

9)      Předem je nutno projednat zásadní změny ve způsobu obhospodařování a využití nemovitostí v ochranném pásmu, rovněž také změny v půdním a lesním hospodářství apod., které by se buď přímo, nebo ve svých důsledcích mohly projevit ve vzhledu a charakteru ochranného pásma. Orgán státní památkové péče si vymiňuje účast při projednání decenálních lesních hospodářských plánů.

 
Milan Mikolecký