Česká Třebová a I. světová válka
Rozhovor s autorem knihy Martinem Šebelou
Na křtu knihy bylo řečeno, že příprava knihy Vás stála 5 let života. Jak vůbec vznikl námět na tento titul, jde o dobu příliš v historii města nepopsanou? 
  V roce 2013 se pomalu blížilo sté výročí zahájení 1. světové války. Uvědomil jsem si, že mám celou řadu fotografií třebovských občanů, mnohdy i známých, účastníků této války, na nichž jsou zachyceni právě ve vojenském. Kromě toho  se mi během let  podařilo nashromáždit poměrně dost válečné korespondence místních občanů a to zasílané oběma směry, tedy z domova na fontu, ale i z fronty domů. A také vzhledem ke skutečnosti, že toto období našich dějin nebylo dosud v souvislosti s Českou Třebovou zpracováno, mě napadlo zkusit napsat publikaci, sestavenou z medailonů právě těchto lidí, doplněných o jejich vzpomínky (pokud se dochovaly), vojenské informace a citace ze zmíněné korespondence. A tak začaly portréty jednotlivých osob vznikat. Brzy bylo jasné, že bude text třeba doplnit dalšími údaji, týkajícími se vzniku války, životem v té době ve Třebové, vznikem republiky apod. A tak kniha začínala získávat svoji nynější podobu.  
  V roce 2014 bylo samozřejmě jasné, že příprava bude trvat poněkud déle a  vydání bude  třeba odložit. A tato situace, během níž se objevovaly  stále nové informace,  trvala až do nedávné doby, kdy již bylo potřeba psaní ukončit a knihu předat vydavateli, abychom ji stihli vydat ke stému výročí konce 1. světové války. 

Popis historie a rozvoje města včetně jeho osobností ve 20. století je vaší doménou prozkoumanou z různých stran. Zde šlo však o tématiku navazující na celostátní a vlastně i celosvětové dění. Vytvoření takové publikace není možné bez spolupráce.  Koho je třeba zmínit především? 
  Během psaní jsem samozřejmě využíval mě dostupnou literaturu, kde však člověk nenalezl vše potřebné. A tak nezbývalo, než se obrátit na muzea, archivy a pochopitelně také Ústřední vojenský archiv v Praze. Stranou nemůžeme nechat ani potomky někdejších českotřebovských vojáků, které jsem kontaktoval a kteří se se mnou ochotně podělili o své vzpomínky, rodinné historky a zpřístupnili mi rodinné písemnosti, již vzpomenutou korespondenci, válečné deníky svých předků a také jejich dobové fotografie. Kniha by také nevznikla bez tolik potřebné finanční podpory řady sponzorů. Můžeme jmenovat Město Česká Třebová a Pardubický kraj. Dále se potom na jejím vzniku podílelo dalších 32 sponzorů. Jejich přesný výčet je uveden v knize. Potěšilo mě také, že náš pan hejtman, JUDr. Martin .Netolický, Ph.D. je autorem úvodních slov knihy. Konečnou podobu knize potom dalo vydavatelství Oftis z Ústí nad Orlicí.

Kniha popisuje především osudy lidí a to s velkým časovým odstupem. Musel jste používat doslova detektivní metody... 
   Sestavování  příběhů jednotlivých postav, které jsou v knize zachyceny, probíhalo různorodě. V některých případech, kdy se po onom člověku dochovala v jeho pozůstalosti řada dokladů, popř. archiv vydal jeho vojenskou dokumentaci, bylo psaní celkem jednoduché. V dalších případech, kdy se vojenská dokumentace nedochovala,  však bylo nutné hledat potomky těchto lidí, vyzpovídat je a mnohdy skutečně, jako detektiv, pomocí lupy luštit v řadě případů nečitelné texty na starých pohlednicích a lístcích polní pošty, psané většinou inkoustovou tužkou, ve snaze vyluštit tam byť malinkou zmínku o vojenském působení pisatele. 

V závěru knihy se věnujete památníkům obětí války.  Je skutečností, že Česká Třebová dodnes nemá památník s úplným výčtem jmen obětí války, na rozdíl od    mnohých jiných obcí v okolí. Byl by problém takový úplný seznam vytvořit, třeba pro budoucí doplnění památníku obětem? 
  Ano, je to skutečně tak. Třebová opravdu takový památník nemá. Ačkoliv snad všechna sousední města i vesnice, i ty zcela malé, takové památníky mají. Jakýkoliv seznam obětí Velké války z řad místních občanů se během přípravy knihy ani mě, ani mému tatínkovi, který pátral na vlastní pěst, nepodařilo dohledat. Kdysi samostatné obce, Lhotka a Parník jejich počty i jména mají uvedeny v kronikách. A Třebová vůbec nic. Bohužel naši předci nebyli tehdy moc důslední. Po předání knihy do tisku, v nedávné době,  se přece jenom takový seznam objevil. Poněkud pozdě, kniha již byla ve výrobě, proto jej tam nenalezneme. Seznam je uveden v zarámované podobě ve sbírkách zdejšího muzea a pravděpodobně pochází  z bývalé prvorepublikové muzejní expozice. Tam jsou jména uvedena. O jiném dalším seznamu obětí nevím. Proto by tento muzejní seznam mohl být podkladem pro případný nový památník obětí. Třeba se ho Česká Třebová po stu letech konečně dočká. Jisté možnosti by určitě byly. 

Co byste popřál čtenářům vaší nové knihy?  
Čtenářům bych přál, aby se jim kniha líbila, aby si v ní našli něco zajímavého, co je osloví. Na více než 600 stranách je mnoho a mnoho informací, mezi nimiž zcela určitě objeví něco z historie našeho města, s čímž se dosud nesetkali. 
Ptal se Milan Mikolecký, fotografie  MILAN MICHALSKI