-
V okolí
Svitav postavili naši předkové několik tzv. orientačních sloupů. Ty
ještě před vybudováním železniční a silniční sítě pomáhaly k orientaci
v krajině na spojnici mezi Čechami a Moravou v oblasti tzv. Trstenické
stezky (tento název je novodobý, zavedený H. Jirečkem v 19. století). O
těchto stavbách se bohužel nedochovaly žádné písemnosti, takže ani není
známa doba jejich vzniku. Ve starých mapách, v prvním vojenském mapování
z roku 1764 - 1768 jsou ale značky orientačních sloupů poblíž důležitých
cest zvýrazněny. Dle historika, spisovatele a odborníka na staré cesty
Pavla Boliny se takovéto objekty nikde jinde v České republice
nenacházejí.
- Jeden z těchto exemplářů
se nachází v Kamenné Horce, nedaleko od hřbitova a kostela sv. Maří
Magdalény, GPS souřadnice: 49°44'25.4"N, 16°31'42.4"E. Asi 400 cm
vysoký válcový objekt o průměru cca 90 cm byl nedávno kompletně opraven.
Těsně pod kamennou kuželovitou stříškou s Ježíšem na kříži má malé
průchozí okénko, kam se v nočních hodinách umísťovalo světlo pro
opozdivší se pocestné. Sloup je opatřen po celém obvodě vápennou
omítkou, jež ho také činila lépe viditelným. Nyní se nachází celkem
nelogicky asi 50 m od cesty za humny uprostřed pole. V padesátých letech
zde ale vedla cesta, kudy se chodilo nejkratším směrem do Svitav, resp.
Čtyřiceti Lánů. Při této cestě stál přibližně v oblasti nynějšího
větrolamu ještě jeden orientační sloup, který ale beze stopy postupem
času zmizel. Scelováním polí pak později zanikla i tato cesta. Mezi
lidmi v okolí se tradují okolo tohoto sloupu i pověsti, např. že sloužil
jako odvětrání podzemní chodby pod ním vybudované. Tato prý měla
spojovat zámeček ve Čtyřiceti Lánech (sídlo vrchnostenského úřadu, nyní
Mateřská škola) s kostelem v Kamenné Horce. Donedávna byl také považován
za výklenkovou kapli, ale odborníci se v současné době přiklánějí spíše
k názoru, že se jedná právě o orientační sloup.
-
- Starých cest spojujících
Prahu s Olomoucí, o jejíž trase se přou odborníci více než 150 let bylo
zcela jistě víc. V polích jsou už tyto cesty rozorány, ale v lesích, při
trase přes Horecký hřbet, např. při překonávání svahu do Vlčího dolu
jsou dodnes patrné relikty nejméně čtyř nad sebou jdoucích cest.
- U jiné této staré cesty také
poblíž Kamenné Horky, ale na katastru Hradce nad Svitavou se dochoval
druhý orientační sloup. Oproti výše popsanému se liší tvarem, jenž má
čtvercový půdorys 80 x 80 cm a výškou, cca 240 cm, která byla zcela
jistě o mnoho vyšší. Také okénko pro světlo z toho důvodu zde již není.
Sloup je vyzděn z opukových kamenů a ze dvou stran je ještě patrná i
původní omítka. Bývalá cesta v polích je už rozorána, ale od kraje lesa,
kde je sloup umístěn pokračuje téměř neznatelný zářez původní lesní
cesty. GPS souřadnice objektu jsou: 49°44'5.7"N, 16°30'19.5"E.
- Poblíž rozcestí U bývalého
pomníku ( GPS: 49°44'1.6"N, 16°30'19.2"E) vybudovaly Lesy ČR dřevěný
informační sloupek vzdáleně připomínající orientační sloup, kde jsou
výše uvedené turistické zajímavosti popsány.
-
- Z hlediska jedinečnosti si
tyto zapomenuté památky jistě zaslouží daleko více pozornosti ať ze
strany turistů, tak i ze strany vedení obcí, na jejichž katastru se
nacházejí. Na webových stránkách obou obcí by se takováto rarita zcela
jistě vyjímala.
- .
-
Použité
prameny a literatura:
- 1. Lumír Moučka: Orientační
sloup Hradec nad Svitavou, stavebně historický průzkum.
-
2. Informace o orientačních sloupech u Kamenné Horky – Radoslav Fikejz –
historik muzea Svitavy.
-
3. Informace o starých cestách a orientačních sloupech – Pavel Bolina -
historik.
-
- Vomáčka Petr, vomacka.p@atlas.cz
-
Poznámka
- Článek Petra Vomáčky může
být počátkem seriálu, který bude mapovat náš region po
nejrůznějších
stránkách a upozorňovat na to, že i nás nedaleko můžeme v naší
krajině
najít zajímavost, která je natolik pozoruhodná, že by měla být
publikována.
připomeňme již dříve publikované články Petra Vomáčky o Pamětních
kamenech, nebo celý "studánkový seriál".Na další historické zajímavosti
našeho regionu upozornil také několikrát Miloslav Renčín z Řetové nebo
PhDr. Ladislav Hartman z České Třebové. Petr Vomáčka také popsal v okolí
slušný počet takových prvků, jako jsou boží muka, historické kříže a
pod. nebráníme se publikovat i přípěvky dalších autorů na podobná
témata. (re)
|