Českotřebovský deník 241

Českotřebovský deník 241/2021 (28.8.)

Kobylinec se přes nástrahy nestálého počasí konal a to velmi úspěšně
Ranní déšť a mraky až na zemi. To nebylo v sobotu 28. srpna pro organizátory čtvrtého ročníku výtvarného happeningu Kobylinec v Kobylím dole nijak povzbudivé. Ovšem meteorologické radarové mapy dávaly naději, že "bude líp" a tak proč to nezkusit, vždyť přípravy byly náročné a všechno by pak přišlo vniveč. Úplně bez deštíku to nebylo, ale dalo se to přežít. Kapela nastoupila podle domluvy a všem hodně zvedla náladu. "Hrajeme tady už potřetí. Poprvé bylo ukrutné vedro, loni bylo naprosto ideální počasí a letos jsme do poslední chvíle počítali i deštěm, řekl frontman kapely Poutníci Láďa Vraspír. O vystoupení kapely byl mimořádný zájem, na dolním konci Kobylího dolu bylo opravdu plno. Nabídka vystavených výtvarných děla byla možná poněkud menší než v loňském roce. Např. loni výtvarnými pracemi zcela zaplněný plot proti pavlačovému domu čp. 472 byl letos prázdný. Byly zde však i tak zajímavé stánky a příležitosti prohlédnout a zakoupit věci, které jinde nekoupíte. Opět bylo zajištěno občerstvení, bylo možné sehnat kontakt na výtvarníky a vybrané práce zakoupit třeba s odstupem po rodinné konzultaci. Byla zde také opět příležitost k setkávání lidí specificky zaměřených na výtvarno i hudbu a také zvědavých na to, jaký bude ten letošní Kobylinec. Bylo plné pochval za iniciativu, za cílevědomou práci vytrvat. Kobylinec má za sebou čtvrtý ročník a stal se tedy již tradiční akcí obohacující jinak chudý prázdninový život v našem městě. Kobylinec tedy určitě bude i příští rok a pořadatelé zase přijdou s něčím novým. I počasí bude příště opět zcela letní a přívětivé. (mm)




Nové video Českotřebovského deníku:
Letní příběh z dernisáž výstavy Do plavek!
Ve čtvrtek 26. srpna podvečer se konala dernisáž výstavy Do plavek. Po úvodu ředitelky muzea Jany Voleské a Komentované prohlídce expozic této výstavy, která nemohla mít na začátku prázdnin žádné slavnostní zahájení, jak bývá zvykem, se přímo v expozici výstava podařilo realizovat scénku , která nás přenesla zpátky do 80. let, kdy cestování za hranice do ciziny bylo možné jen na devizový příslib, který dostal jen někdo a nemohly třeba ani cestovat celé rodiny společně a tak se kempovalo třeba někde u ryvbíka. Tato činnost měla v té době velký rozvoj. Herci DS Hýbl Jiří Holý, Adam Pávek a Tereza Andělová předvedli zajímavý výstup přímo v kulisách výstavy, kde bylo plno dobových artefaktů, na které mnozí vzpomínají a které se ještě v rodinách najdou. To vše v této scénce najdete.
Reportáž z dernisáže bude následovat zítra.
500 tisíc podaných očkovacích látek v kraji
Pardubický kraj dosáhl během pátku 500 tisíc podaných očkovacích dávek na svém území. Prvním, kdo byl v kraji očkován, byl 31. prosince primář ARO oddělení Pardubické nemocnice Jiří Pařízek. Nejvíce očkovaných za den bylo 6 247, a to 23. června.
„Už po vánočních svátcích nám bylo jasné, že budeme muset řešit očkování, a proto jsme začali připravovat strategii, jak budeme řešit jednotlivá očkovací místa, aby byla lidem dostupná. V lednu se potvrdilo, že to opět budou kraje, které mají sehrát v očkování klíčovou roli. Nemáme žádnou fakultní či vojenskou nemocnici přímo řízenou státem, a proto jsme vše museli zvládnout s kolegy z našich nemocnic. Do toho však téměř každý den přicházely nové a především rozdílné informace od státu, což nám přípravy rozhodně neulehčovalo. S odstupem jsem však přesvědčený, že jsme to jako kraj zvládli. A všem co pomáhali, patří můj velký dík,“ zrekapituloval dosavadní očkovací kampaň hejtman Martin Netolický.
Prvním velkokapacitním očkovacím centrem v kraji se stal sál Jana Kašpara v budově Reálky na Krajském úřadě Pardubického kraje. Následovaly další nemocnice akutní lůžkové péče, zařízení následné péče, ale i soukromé společnosti. „V maximálním rozsahu jsme měli celkem 21 očkovacích míst po celém kraji, tak aby bylo očkování co nejdostupnější. Díky této síti jsem tak dokázali naočkovat i přes 6 200 osob za jediný den,“ řekla náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková.
O očkovací kamion je v kraji stále zájem
V Pardubickém kraji navíc kromě stabilních očkovacích míst funguje také očkovací kamion, který provozuje společnost Podané ruce. Ten kromě posílení očkování v Pardubicích a Chrudimi zajíždí do vybraných měst a obcí. „V době, kdy jsme potřebovali zkrátit čekací dobu na očkování v Pardubicích, nám očkovací kamion zásadním způsobem pomohl. Poté jsme se domluvili s provozovatelem na očkování v dalších městech a obcích, kde byl zájem, a potřebovali jsme zvýšit proočkovanost obyvatel. Takto jsme bez předchozí registrace prozatím proočkovali přes čtyři tisíce lidí,“ uvedla náměstkyně hejtmana Michaela Matoušková s tím, že kamion se v neděli přesouvá do Holic, následně do Letohradu, Lanškrouna, Moravské Třebové až dorazí 2. září do dlouhé Loučky.
Jeho pouť po regionu by však mohla pokračovat. „Znovu jsme kontaktovali starosty obcí s nabídkou přistavení kamionu a v tuto chvíli předpokládáme, že by mohl do kraje vyrazit znovu v polovině září. Opět by bylo možné bezregistrační očkování dvoudávkovou vakcínou od společnosti Pfizer a jednodávkovou vakcínou Janssen. Momentálně máme potvrzený zájem například z Vysokého Mýta, Žamberku či Kladrub nad Labem,“ upřesnil hejtman Martin Netolický.

Gulášfest v Přívratu opět ve velkém stylu

Miroslavova země se opět nenechala zahanbit a připravila další ročník Guláš festivalu v Přívratě opět ve velkém stylu, bez ohledu na počasí, na jehož změny jsou v Přívratu připraveni. Tentokrát jsem navštívil Guláš fest v samotném začátku, kdy probíhalo slavnostní zahájení, kdy ještě nebyly zaplněny lavice v hledišti na přívratské návsi, kdy se zatápělo pod kotlíky a krájela cibule a maso, kdy od mnohých z 12 stánků voněl libeček a další tajné laskominy. Na vše dohlížel král Miroslava a jeho družina v podobě soutěžní poroty, která hodnotila jak nejlepší guláš z dvanácti vyráběných, tak i nejlepší pivo (z deseti přihlášených) a nejlepší skládanou buchtu opět z deseti přihlášených. K tomu hrála hudba, tradičně vystoupila skupina Pěna, také letos Kamélie, Katapult revival a Veras band - revival Věry Špinarové. K tomu vyhlídkové lety z přívratského aeroportu a dobrá nálada mezi soutěžícími a také mezi návštěvníky. A to byla navíc konkurence v podobě českotřebovského Kobylince... Také z letošního Gulášfestu máme krátkou videoreportáž, která bude uvedena v krátké době.


Chřástal polní versus nový hotel v Dolní Moravě. Jak to dopadne?
Ministerstvo životního prostředí zrušilo rozhodnutí krajského úřadu, které povolovalo stavbu apartmánového hotelu na Dolní Moravě. Krajští úředníci prý nepostupovali podle zákona.
„Krajský úřad vydal v březnu letošního roku rozhodnutí, že záměr nemůže mít významný vliv na životní prostředí a nebude tak posuzován podle zákona,“ říká mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták. Úředníci v původním rozhodnutí mimo jiné argumentovali tím, že příroda na Dolní Moravě už je zásahy člověka tak ovlivněná, že další stavba nemůže situaci už nijak zhoršit. S tím ale nesouhlasili ochránci přírody a proti rozhodnutí se odvolali. „Ministerstvo životního prostředí jako odvolací orgán přezkoumalo rozhodnutí krajského úřadu včetně spisového materiálu a svým rozhodnutím zrušilo původní rozhodnutí a věc vrátilo k novému projednání,“ dodává Dominik Barták.
Dopravní situace na Králicku je neúnosná, silnice už nápor turistů nezvládají
Podle ministerstva životního prostředí nejde posuzovat jednu stavbu samostatně, ale je potřeba vnímat rozvoj turismu na Dolní Moravě jako celek. „Důvodem ke zrušení rozhodnutí byly zejména nedostatečně vyhodnocené kumulativní vlivy záměru právě v oblasti Dolní Moravy, která je zatížena nebývalým rozvojem infrastruktury pro veřejnou rekreaci, ubytování, parkoviště, vleky, bobové dráhy, cyklostezky, rozhledny,“ říká mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová.
Ochrana chřástala polního
Komplex deseti budov s apartmány pro víc než 300 hostů, centrální budovou s wellness, restaurací, bazénem a parkovištěm pro víc než 150 aut má vzniknout u silnice spojující sjezdovku U Slona s hotelem Vista. Tam je ale podle ochránců přírody vhodné prostředí pro zvláště chráněného chřástala polního. „Ministerstvo konstatovalo, že nebyly adekvátně vyhodnoceny vlivy záměru na ochranu ptačí oblasti Kralický Sněžník, součást soustavy Natura 2000. Populaci a biotop chřástala polního jako na zvláště chráněný druh a na celistvost této ptačí oblasti,“ dodává Dominika Pospíšilová.
Ochránci přírody tak dosáhli svého. Podle zjišťovacího řízení krajského úřadu Stavba může mít výrazný vliv na přírodu a veřejné zdraví a musí se tudíž udělat takzvaná EIA, tedy kompletní posudek vlivu stavby na životní prostředí.