Českotřebovský deník 326/2022 (25/11)

František Bečka vylepšil javoreckou selku o nového stylizovaného českotřebovského kohouta Javorecká selka se chystá na první zimu v novém domečku, který byl do Javorky umístěn letos na jaře o celkové obnově předchozí dětské atrakce.  Nyní byl domeček doplněn ještě o stylizovaného (českotřebovského) kohouta s lidskou hlavu podle podoby našeho městského znaku. Jde přece o nás českotřebovský městský park a tak musí být pod dohledem našeho městského symbolu. Letos na jaře prošel "Domeček pro selku" v Javorce generální obnovou na které se podílelo více subjektů, které si iniciativně rozdělili práci. Během zimy byla Javorka bez oblíbené dětské atrakce, od začátku května opět těší dětské návštěvníky parku. "Aby byl domeček pro selku opravdu náš českotřebovský, tak jsme ještě dodatečně objednali jeho doplnění o stylizovaného českotřebovského kohouta s lidskou hlavou", říká bývala starostka města Magdaléna Peterková. "O práci jsme požádali osvědčeného uměleckého kováře Františka Bečku, který je autorem dalších prací v Javorce, připomenu např. nový odlitek památníku Mistra Jana Husa nebo ozdobné prvky na zábradlí kolem javoreckého rybníčku. Myslím, že se dílo Františkovi Bečkovi velmi podařilo, námět vychází z našeho městského znaku, ale přitom není žádnou jeho replikou, ale stylizací námětu", dodala Magdaléna Peterková. "Práci pro Českou Třebovou jsem provedl velmi rád, je to moje rodné město", řekl při instalaci kohouta na nový domeček František Bečka. "Není to moje první práce pro Českou Třebovou a věřím, že také není poslední", dodal umělecký kovář. Za přesné splnění záměru je třeba autorovi díla poděkovat, V Javorce nyní máme dalšího "Kohouta", ve městě jej můžeme přiřadit do již poměrně početné sbírky. K České Třebové přece patří již více než 400 let. (mm) Zima tu bude co nevidět - silničáři připraveni... Krajští silničáři budou letos udržovat přes 3000 kilometrů komunikací II. a III. tříd, což je 96 % z celkové sítě. Sjízdnost silnic I. třídy má od roku 2017 na starost stát, respektive Ředitelství silnic a dálnic. První výjezdy mají zaměstnanci cestmistrovství za sebou, protože sníh napadl již v polovině listopadu. Start do nové sezony silničářům ve Svitavách a Moravské Třebové usnadnily a zpříjemnily investice, na jejichž dokončení se v uplynulých letech usilovně pracovalo. „Ve Svitavách jsme po dohodě s vedením nechali za šest milionů postavit novou budovu se sociálním zázemím, protože to staré bylo již nevyhovující. Zaměstnanci mají moderní šatny, společenskou místnost, sprchy i dispečink. V areálu jsme také již v minulosti nechali postavit halu pro uložení posypových materiálů. Nedostatek skladovacích prostor jsme řešili také v Moravské Třebové, kde jsme mimo jiné vybudovali technické zařízení pro výrobu solanky z dešťové vody, kterou jímáme do podzemních nádrží. Nová hala, prostory a další vybavení stály dohromady 30 milionů korun. Obě střediska jsme finančně podpořili, protože jsme v minulosti investovali do okolních okrsků a zaměstnancům ve Svitavách a Moravské Třebové jsme to dlužili. Příjemným překvapením pro mě s kolegy bylo, že část zednických prací si silničáři zvládli udělat vlastními silami, za to jim patří poděkování a uznání,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš. Investice do jímání dešťové vody do podzemních nádrží se podle silničářů velmi rychle vrací. Vodu využívají při letní údržbě na čištění vozovek a zálivku mladých stromů, ale zejména při zimní údržbě. Objem vody na výrobu solanky na cestmistrovství Moravská Třebová v loňském roce více přesahoval 600 tisíc litrů, ve Svitavách se jednalo o 580 tisíc litrů. Hospodárnější využívání dešťové vody má kromě ekonomických výhod i pozitivní ekologický dopad. Rozvoj areálů zmíněných cestmistrovství by ani po těchto investicích neměl skončit. Kromě nutné obnovy vozového parku a technického vybavení se chystají další inovace. „Rádi bychom ve Svitavách ještě více rozšířili skladovací prostory a vybudovali nové objekty pro dílny. Necháme na tento záměr zpracovat studii proveditelnosti,“ informuje Roman Vodička, vedoucí Provozního oddělení Svitavy SÚS PK. Podpora krajských investic je v areálech cestářů zřejmá i na strojním vybavení. V Moravské Třebové došlo již ke kompletní obměně všech velkých nákladních vozidel pro zimní údržbu. K výjezdu jsou tak připraveny čtyři nosiče Tatra s moderními posypovými nástavbami a speciální univerzální radlicí, která má dva břity - gumový na stírání čerstvého a rozbředlého sněhu, k němu lze také přiklopit dle potřeby i kovový pro seříznutí ujetého sněhu nebo zmrazků. Dle plánu zimní údržby je dopravní silniční síť rozdělena do 69 okruhů, drtivou většinu z nich bude SÚS PK obstarávat sama, na zhruba 15 % má najaté subdodavatele. „Vlastními silami zvládneme zhruba 2500 kilometrů krajských komunikací. Dodavatelské výpomoci při pluhování silnic jsou s ohledem na malý rozsah prací potřebné pouze v situaci, kdy naše vlastní kapacity budou na hraně nebo v případě kalamit. Naši subdodavatelé budou stejně jako v minulých letech hlavně místní zemědělci, malé stavební firmy a dopravci, kteří mají potřebnou techniku. V některých lokalitách dojde k drobným úpravám plánu údržby, jedná se zejména o zařazení nově vybudovaných kruhových objezdů a silnic,“ uvedl k plánu zimní údržby ředitel SÚS PK Miroslav Němec. Novinkou je také zvýšení kvality, protože se podařilo dojednat, že místo štěrku a písku budou silničáři moci na vybraných 120 kilometrech komunikací nově používat schválené chemické prostředky. Jedná se o oblasti, které spravují cestmistrovství Litomyšl, Holice, Běstovice a Lanškroun. Největší podíl chemické údržby bude v obvodu Lanškroun, kde přesahuje 30 kilometrů. Do zimní údržby zasáhnou i nová těžká vozidla a mechanizmy, konkrétně dva nové nakladače, traktorový nosič a šest nákladních automobilů. Tuto techniku SÚS PK pořídila z dotace Pardubického kraje. Nové jízdní řády reagují na připomínky starostů obcí Posílení na trase Česká Třebová - Litomyšl Od 11. prosince začnou autobusy v regionu jezdit podle nových jízdních řádů, které budou platit po celý příští rok. Jejich příprava trvala několik měsíců a dopravní technologové se do nich pokusili v maximální míře zapojit zpětnou vazbu od veřejnosti. „Dostali jsme desítky podnětů od starostů i samotných cestujících. Pokusili jsme se v rámci našich možností vyjít jejich připomínkám maximálně vstříc. V nových jízdních řádech neškrtáme žádné spoje, veškeré změny jsou vyvolané požadavky obcí na úpravy časů a návazností, zejména u linek, kterými jezdí děti do škol. BusLine bude v pracovních dnech odjíždět přibližně 1580 spojů, celkem jich v tyto dny vypravíme zhruba 3200. Další dílčí změny se plánují k březnu příštího roku a opět budeme vycházet ze zpětné vazby od cestujících,“ uvedl ke změně jízdních řádů náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš. Již od 1. října došlo k částečným úpravám řádů, Pardubický kraj reagoval na připomínky veřejnosti například posílením spojů na trasách Vysoké Mýto-Chrudim, Česká Třebová-Litomyšl, Lanškroun-Letohrad a Svitavy-Litomyšl. Pro rok 2023 počítá samospráva s rozsahem autobusové dopravy v objemu 16,55 milionu kilometrů, u drážní přepravy se jedná o 5,06 milionu vlakokilometrů a v případě trolejbusů o 130 tisíc kilometrů. „Objemy dopravy držíme na stávající úrovni. Je to dané hlavně kvůli uzavírkám, které nás v roce 2023 čekají kvůli výstavbě dálnice D35,“ dodává Michal Kortyš. Podle náměstka je však do budoucna optimalizace objemu dopravních spojů nejenom v autobusové dopravě nutností. „Zajištění základní dopravní obslužnosti je služba. Některé linky si na sebe vydělají, některé ne a náklady na jejich provozování musí kraj hradit. S kolegy to chápeme, bereme jako realitu a službu státu občanům. Ale náklady na dopravu se neustále zvyšují a do budoucna to není udržitelné. A to nejenom kvůli nárůstu cen pohonných hmot, ale i tomu, že na pracovním trhu v ČR chybí dle odhadů až 15 tisíc profesionálních řidičů. Proto v příštích letech budeme po dohodě s městy a obcemi snižovat celkový objem odjetých kilometrů. Zdůrazňuji, že to bude na základě dohody se samosprávami. Zaměříme se například na spoje, kterými jezdí jen pár cestujících. Místo autobusů, kterými jede jen pár osob a jejich provoz je silně neekonomický zvažujeme zavedení jiné, například poptávkové dopravy,“ přibližuje záměr náměstek Kortyš. Pardubický kraj ročně zajišťuje dopravní obslužnost v objemu 16,55 milionu kilometrů. Tato čísla dlouhodobě rostou, v roce 2010 bylo odjeto 13,14 milionu kilometrů, o pět let později se jednalo již o 15,82 milionu kilometrů. V roce 2021 dosáhly náklady na autobusovou dopravu výše 500 milionů korun a s ohledem na inflaci a zvyšování cen bude letošní rok pravděpodobně stát ještě více. Pro rok 2023 samospráva předběžně počítá s úhradou ztráty z provozování základní dopravní obslužnosti autobusovou dopravou ve výši 510 milionů korun. U drážní dopravy se jedná o částku 601 milionů a v případě trolejbusů má předpokládaná ztráta dosáhnout výše 6 milionů.