„U Minkusova kříže“                            

Od Zámostí vede úzká cesta s lavičkou, směřující k ulici Na Slunečné. Tuto pěšinu využíváme k vycházkám do zahrádek nebo na hřbitov. V horní části této cesty míjíme dva vzrostlé listnaté stromy. V těchto místech se v minulosti říkalo „U Minkusova kříže“. Stával zde totiž železný kříž s Ukřižovaným, umístěný v kamenném podstavci,  ohraničený nízkým plaňkovým plotem. Kolem již tehdy rostlo několik statných listnáčů. Název měl kříž  podle rolnické rodiny Dittrichovy ze statku čp. 240 v Lidické ulici. Majitel statku, Dittrich, byl totiž přezdíván „Minkus“. A jelikož se v sousedství kříže  rozprostíraly  pole  a louky, náležející právě této rodině, byl Kříž „Minkusův“. A dost možná, že na jejich pozemku též stával.
Tento kříž je zachycen na dvou místních pohlednicích, představujících pohled na Třebovou, pocházejících z doby před rokem 1913, neboť je na nich vyobrazen kostel sv. Jakuba se starou věžní bání, která byla právě tohoto roku vyměněna za vyšší, současnou. Poslední obyvatelkou statku čp. 240 byla paní Josefa Kučková, rozená Dittrichová. Z její pozůstalosti, která byla při prodeji domu dědici zlikvidována,  se dochovalo několik kusů fotografií, které měla na zadní straně vzorně popsané. Mezi nimi nalezneme i jednu z pohlednic, na níž je kříž částečně zachycen, ukrytý mezi stromy. Na zadní straně je rukou někdejší majitelky uveden zajímavý text, který zde zveřejňujeme: „Toto jest fotografováno tak před rokem  1906 neb už měl tatínek vše darem (asi myšlen statek čp. 240 – pozn. aut.) a 1907 mě bylo 10 let kulový blesk uhodil do Kaškového smrku (stromu, rostoucímu na pozemku sousedů Kaškových – pozn. aut.) a nadělal z kmene jak prst silné  třísky dlouhé jak byl dlouhý kmen. A zde ještě smrk stojí.“
Kdy byl kříž odstraněn, vzhledem k absenci pamětníků, nebylo v ústním podání zaznamenáno.  Zajímavou informaci o jeho  konci  uvádí místní farní kronika: „Na mezi u pole pí Dittrichové, asi uprostřed mezi hřbitovem novým a starým, stál železný kříž s kamenným podstavcem. Kříž tento byl roku 1921 větrem, či spíše zločinnou rukou shozen a rozbit.“
Až půjdete někdy na hřbitov, zastavte se zde a chvíli postůjte! I po více než stu letech je z těchto míst krásný výhled na naše město.
Martin Šebela