Českotřebovský deník 125/2022 (6/5)   
Nové video Českotřebovského deníku:
Oslavy 60 let vzniku třebovské reálky  (z 8mm filmu)

  Archivní 8mm film natočený v roce 1969 při červnových oslavách výročí českotřebovské reálky.
Proč reálky? Protože v roce 1909 byla v České Třebové založena c. k. státní reálka vyučující v českém jazyce - nikoliv gymnázium. To vzniklo jako "reálné gymnázium" až v roce 1929. Výuka na gymnáziu nebyla přerušena ani ve II. světové válce.  V roce 1948 bylo klasické osmileté gymnázium zrušeno a čtyřleté se udrželo do roku 1953, kdy se změnilo na "jedenáctiletou střední školu. Z ní potom vznikla na začátku šedesátých let "Střední všeobecně vzdělávací škola"   a v roce 1968 opět gymnázium - tehdy čtyřleté. Víceleté gymnázium vzniklo až v r. 1991  nejdříve jako sedmileté, o rok později již máme klasický model osmiletého gymnázia. Film ležel 53 let v zapomenutí ale nakonec  se přece nálezce našel a pro zajímavost jej zveřejňujeme.  Technika před 53 lety byla jiná, ale přesto to je dokument, který si zaslouží zveřejnění.  (mm)
 
Orlickoústecká nemocnice získala novou dominantu - urgentní příjem 

Moderní srdce významně změnilo tvář celého areálu. Orlickoústecká nemocnice získala novou dominantu. Její areál po letech významně mění svou tvář. Pacientům ze spádové oblasti 200 tisíc obyvatel východní části regionu Pardubického kraje bude sloužit nový urgentní příjem. Jeho vybudování je prozatím největší dokončenou investicí v historii Pardubického kraje, kterou překoná až dokončení centrálního příjmu v Pardubické nemocnici.
„Dokončení centrálního urgentního příjmu v Orlickoústecké nemocnici je naprosto mimořádným a zlomovým momentem pro poskytování péče v celé spádové oblasti Orlickoústecka, Litomyšlska a Svitavska. Vzpomínám si, když jsem poprvé od tří lékařů Orlickoústecké nemocnice zaznamenal myšlenku na vybudování objektu, který by v sobě centralizoval urgentní medicínu pod jednou střechou. Tuto myšlenku, která se v počátku jevila jako sen z říše sci-fi, jsme začali společně rozvíjet a i díky přispění evropských fondů se nám podařilo tuto prozatím největší krajskou stavbu v historii dokončit. Nejen Orlickoústecká nemocnice, ale celá východní část regionu si takové pracoviště zaslouží,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Celý člínek včetně fotografií  ZDE

Silničáři oslavili 20 let, spolupráce funguje skvěle

Správa a údržba silnic Pardubického kraje oslavila nedávno 20 let. Vznikla jako krajská příspěvková organizace potom, co stát převedl na kraje péči o silnice druhé a třetí třídy. Za sebou má celou řadu úspěšných oprav i staveb a další jsou v plánu.
U příležitosti dvacetiletého výročí vyrazil krajský radní zodpovědný za dopravu Michal Kortyš na návštěvu vybraných cestmistrovství napříč Pardubickým krajem. „Během uplynulých týdnů jsem navštívil hned několik poboček Správy a údržby silnic Pardubického kraje a setkal jsem se se silničáři. Jsem rád za přátelská setkání, na kterých jsem se dozvěděl více o tom, co silničáři v daných regionech potřebují a jaká jsou specifika jejich práce,“ uvedl Michal Kortyš s tím, že na další návštěvy se chystá v následujících dnech.
Správa a údržba silnic Pardubického kraje se stará o opravy, stavby a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy a také jejich zimní a letní údržbu. V Pardubickém kraji se nachází celkem 15 cestmistrovství, která mají na starosti vždy určitý úsek komunikací.
Oslava dvacátých narozenin Správy a údržby silnic se konala v Litomyšli, kam krajská příspěvková organizace pozvala kolegy a dodavatele, aby jim poděkovala za spolupráci.
Při této příležitosti vzájemnou spolupráci chválil mimo jiné ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica. „Z našeho pohledu je výborná. Za dobu, po kterou trvá, se podařilo mnoho projektů, které prospěly Pardubickému kraji, ať to jsou běžné opravy, nové investiční projekty nebo zavádění moderních technologií,“ prohlásil Hořelica, který připomněl třeba zavádění pokládky tichých krytů vozovek, se kterou právě jako první přišli silničáři v Pardubickém kraji. „Nechtěl bych asi úplně porovnávat s jinými kraji, ale z mého pohledu patří pardubická krajská SÚS k nejlepším.“
Správa a údržba silnic v Pardubickém kraji vznikla jako nástupce čtyř okresních silničních správ poté, kdy stát převedl na kraje v říjnu 2001 silnice druhé a třetí třídy. „Hned na začátku to nebylo lehké období, protože se snížil počet pracovníků ze zhruba šesti set třiceti v roce 2000 na přibližně tři sta osmdesát o tři roky později,“ zavzpomínal ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec na období nutné transformace. Těžkým obdobím pro Správu a údržbu silnic Pardubického kraje byla podle jejího ředitele hospodářská krize v letech 2008 až 2013, v lehké situaci nejsou silničáři ani v posledních letech, kdy se Evropa potýkala s pandemií a dopadají na ni následky války na Ukrajině. „Naopak mezi úspěchy patří to, že trvale zvyšujeme úroveň, kvalitu práce a výkonnost. Stále máme velmi dobré číslo v rámci cash flow a třeba letošní obrat očekáváme kolem 1,2 miliardy korun,“ dodal ředitel Němec.
Zdá se, že i přes složitou ekonomickou situaci, dojde k realizaci všech naplánovaných investičních akcí. „Největší přání je opravit co nejvíc silnic druhé a třetí třídy, to je alfa a omega. A samozřejmě dálniční přivaděče,“ uvedl Kortyš. „Pracovat se letos bude na spojce na Dašice, čeká nás Rokytno a Býšť.“ Také se budou opravovat silnice dotčené výstavbou D35, které tvořily návozové trasy. V těchto měsících rovněž začíná pravidelná letní údržba.

Basketbalový koš připomene 125 let od prvního utkání v košíkové.
Bude z bronzu

Umělecké ztvárnění basketbalového koše připomene první utkání v košíkové ve Vysokém Mýtě a zároveň i první na území českých zemí. Zasloužil se o to zdejší gymnaziální učitel Jaroslav Karásek, který se skupinou studentů na slavnostech školní mládeže na podzim roku 1897 ve Vysokém Mýtě zorganizoval první ukázku košíkové.
S nápadem umístit na budovu gymnázia trvalou připomínku na první utkání v košíkové přišel za vedením města vloni na podzim zástupce vysokomýtského basketbalového klubu, dlouholetý hráč a trenér Jiří Ropek.
„Jsem rád, že zrovna ve Vysokém Mýtě se konalo první utkání v basketbalu v českých zemích. Je to událost, o které se málo ví a je správné si ji připomínat. Svým významem přesahuje hranice města a přispěla k popularizaci a rozšíření tohoto oblíbeného sportu. A dokazuje to také, že na gymnáziu i v minulosti dbali na všestranný rozvoj studentů. Tyto všechny důvody nás vedly k tomu, že jsme se rozhodli umístit vhodnou uměleckou zmínku na budovu gymnázia,“ řekl starosta František Jiraský. Soutěžní návrh na umělecké dílo připomínající první utkání v košíkové ve Vysokém Mýtě předložili Pavel Hošek, Zdeněk Ruffer a Marek Rejent. Pro realizaci byl odbornou komisí vybrán návrh Pavla Hoška.
„Připomínku prvního utkání vnímám jako historický fakt, ne jako patetickou vzpomínku. Myslím si, že by vizuální podoba neměla být příliš honosná, ale spíše lehká, ležérní, zábavná vzhledem k obsahu, jímž je hra. Z tohoto úhlu pohledu vychází forma návrhu v podobě levitující visuté konstrukce kotvené do severní fasády gymnázia. S budovou se pojí pedagogická aktivita pana Jaroslava Karáska, díky němuž se utkání uskutečnilo. Spojení konstrukce s budovou symbolizuje vztah místa a činu. Navrhuji bronzový objekt evokující basketbalový koš. Finální objem tvoří písmo zvolené a sázené tak, aby připomínalo síťovinu. Text je čitelný seshora dolů obcházením dokola. Uvědomuji si zde určité fyzické úsilí nutné k úspěšnému přečtení textu. Beru to jako součást hry a zapojení pozorovatele,“ uvedl autor vítězného návrhu Pavel Hošek.
„Rozmezí mezi zemí a první obručí koše je 4 metry. Koš je vynášen tyčí a dvěma tenkými táhly, vše v bronzu. Vyosené diagonální osazení vzhledem k fasádě podporuje dynamiku pohybu. Průměr koše je přibližně 2x větší než skutečná verze a je dimenzován dostatečně pevně na to, aby snesl případné prohození míčem, což někoho možná bude svádět, aby tak učinil,“ pokračuje Pavel Hošek.
K realizaci uměleckého objektu by mělo dojít v příštích měsících. „Datum odhalení pomníku jsme stanovili na první polovinu září, kdy se v České republice bude konat Mistrovství Evropy v basketbale, aby si všichni, kdo přijedou na turnaj, uvědomili, že se v našich zemích hrál basketbal brzy po jeho americké premiéře,“ řekl starosta.
Návrhy všech účastníků soutěže jsou vystaveny v chodbě radnice (k obřadní síni) v úředních hodinách městského úřadu.
 
Hledá se dodavatel na stavbu urgentního příjmu v Rychnově n. Kněžnou

Královéhradecký kraj vypsal veřejnou zakázku na výstavbu nového pavilonu urgentního příjmu a modernizaci nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Projekt počítá kromě vybudování nové pětipatrové přístavby také s rekonstrukcí vnitřních prostor stávajícího pavilonu pro dětské oddělení, internu, gynekologii a porodnici. Stavební práce by měly stát maximálně 815 milionů korun bez DPH.
„Dostavba a modernizace rychnovské nemocnice je klíčovým projektem pro další rozvoj celého regionu. Díky této investici zajistíme zdravotní obslužnost nejen pro průmyslovou zónu Solnice-Kvasiny, ale také se sníží zatížení Fakultní nemocnice Hradec Králové, kam velká část obyvatel Rychnovska za zdravotní péčí dosud jezdí. Chtěl bych ještě jednou ocenit také jednání s představiteli předchozí i současné vlády, kdy po několikaletém váhání v červenci loňského roku konečně došlo k dohodě nad plněním vládního usnesení ze strany státu v souvislosti s rozvojem průmyslové zóny,“ řekl hejtman Martin Červíček.
Finanční spoluúčast státu na modernizaci rychnovské nemocnice potvrdil při návštěvě Královéhradeckého kraje letos v únoru ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Na financování dostavby tak Královéhradecký kraj počítá se státní dotací ve výši 300 milionů korun. Veřejnou zakázku kompletně zajišťuje Oddělení průmyslových zón Centra investic, rozvoje a inovací.
„Hlavním kritériem při vyhodnocování vypsané veřejné zakázky bude cena za vyhotovené dílo, kdy nejvyšší přípustnou cenovou nabídkou je částka 815 milionů korun bez DPH. Stavební práce chceme odstartovat ještě v letošním roce a trvat by měly dva roky od zahájení stavby. Hotová nemocnice by měla pacientům a veškerému personálu začít sloužit počátkem roku 2025. Přípravy na modernizaci rychnovské nemocnice probíhají už nyní, jelikož v současné době se hodnotí nabídky výběrového řízení na zhotovitele demoličních prací, objektu původního skladu v areálu nemocnice. Po zbourání této budovy pozemek využijeme pro zařízení staveniště při výstavbě nového pavilonu a po dokončení výstavby bude sloužit jako nové parkoviště,“ uvedl první náměstek hejtmana Pavel Bulíček, do jehož gesce spadá oblast investic.
Stavební práce budou spočívat v rekonstrukci tří podlaží stávajícího objektu DIGP, kdy moderní interiér získá centrální sterilizace pro celý areál nemocnice, onkologický stacionář, ambulantní vyšetřovny s čekárnou, vyšetřovny endoskopie, upravený hlavní vstup do objektu s nově řešenou vstupní halou, jejíž součástí je recepce se zázemím, lékárna, bufet a nově dojde k úpravě zázemí pro lékaře a sestry.
Součástí pavilonu DIGP bude nová pětipodlažní přístavba budovy urgentního příjmu, která v sobě zahrne urgentní příjem včetně třídění pacientů s vazbou na interní a speciální vyšetřovnu, zákrokový sál a sádrovnu, zázemí pro záchrannou službu, zázemí pro sanitáře, zobrazovací metody, ambulance chirurgické, ortopedické, interní včetně zázemí, oddělení odběrů, dále oddělení JIP, oddělení ARO, čtyři multioborové centrální operační sály s celým přidruženým provozem a lůžkové oddělení chirurgie a lůžkové oddělení ortopedie.
Dále vzniknou objekty pro medicinální plyny a nové energocentrum. Úpravami projdou zpevněné plochy, komunikace, parkovací místa a inženýrské sítě technické infrastruktury. V předstihu dojde k demolici stávajícího skladu v nemocničním areálu, kdy pozemek po kompletním dokončení stavebních prací bude sloužit jako parkoviště po osobní automobily.
„Nový pětipodlažní pavilon urgentního příjmu spolu s úpravou tří podlaží stávajícího objektu DIGP umožní poskytovat akutní péči na jednom místě. Zároveň se podaří oddělit potřeby pacientů vyžadujících akutní péči od těch plánovaných a ambulantních nebo návštěv. Nová budova nám pomůže pokrýt zvýšené nároky na poskytovanou péči v požadovaném rozsahu s odpovídajícím počtem zdravotnického personálu. Sjednocení příjmu a nutného ambulantního ošetření pacientů na jednom místě je pro pacienty i personál daleko výhodnější,“ shrnul radní pro oblast zdravotnictví Zdeněk Fink.
Královéhradecký kraj do rychnovské nemocnice investoval ještě před očekávanou rozsáhlou modernizací. V listopadu loňského roku dokončil rekonstrukci fasády multioborového pavilonu DIGP. Budova je nyní zateplená, má vyměněná okna a modernizací prošly také porodní boxy a zákrokový sál porodnice. Tyto stavební práce stály přes 60 milionů korun.