Známe Regionální potraviny Pardubického kraje pro rok 2022 

---

Kunětické višně v rumu od Zdeňka Pavlise nebo Konfitovaná vepřová líčka od Josefa Morávka. Toto jsou dva z devíti výrobků navržených komisí na Regionální potravinu Pardubického kraje v roce 2022. Do soutěže se zde přihlásilo celkem 155 produktů od 38 výrobců. Členem komise byl i radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil.

„Letos se nám dostala do rukou opět spousta kvalitních a chutných výrobků, které byla radost hodnotit. U nás v kraji se snažíme dlouhodobě podporovat lokální producenty a české zemědělce, protože jsme přesvědčeni, že bezpečné a poctivě vyrobené potraviny jsou nenahraditelné. Mám radost, že se mezi vítězi objevilo i šest nových výrobců, a veřejnost se tak dozví o dalších šikovných lidech a jejich produktech,“ uvedl radní Miroslav Krčil s tím, že vítězné produkty bude možné ochutnat na Dni Pardubického kraje, který se uskuteční 10. června 2022 na Pernštýnském a Komenského náměstí v Pardubicích.

 

Hodnotitelská komise navrhla udělit značku Regionální potravina Pardubického kraje pro rok 2022 těmto výrobkům:

Soutěž probíhá opět ve všech krajích České republiky s výjimkou Prahy. Značku Regionální potravina můžou získat producenti zemědělských a potravinářských výrobků do 250 zaměstnanců. Oceněný výrobek získává právo zdarma užívat značku po dobu čtyř let. Regionální potravina je projektem Ministerstva zemědělství. Státní zemědělský intervenční fond značku administruje. V současné době je oceněno 415 produktů od 318 výrobců. Podrobnosti o soutěži jsou dostupné na webových stránkách regionalnipotravina.cz.

---

---

V kraji se rodí nové postupy v sociálních službách pro rodiny

---

Cesta ke změně, tak se jmenoval více než dvouletý evropský projekt, do kterého se v Pardubickém kraji zapojily SKP-CENTRUM, o.p.s. se svými službami Městský azylový dům pro ženy a matky s dětmi, Dům na půli cesty  a jako partner projektu DaR – Centrum pro dítě a rodinu, o.p.s. se službou Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.  Tyto služby se věnují podobným cílovým skupinám v různých životních etapách a cílem projektu bylo nalézt účinné nástroje, které by umožnily klientům efektivně se posouvat dál, k samostatnému životu bez závislosti na sociálních službách. Zástupci zapojených organizací nyní shrnuli své poznatky na závěrečném setkání na Krajském úřadu Pardubického kraje.

Pardubický kraj se změně péče o ohrožené děti intenzivně věnuje od roku 2015, a za tu dobu máme zhruba polovinu dětí z dětských domovů v běžném bydlení. Podporujeme pěstounskou péči a nyní řešíme inovační projekt, který by měl ve spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany dětí včas identifikovat problémy v rodině a předcházet nutností odebírání dětí z rodin,“ řekl radní Pardubického kraje pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola a pokračoval: „Po prezentaci projektu Cesta ke změně s potěšením vidím, že jdeme stejným směrem, že to přesně zapadá do naší strategie. Budu rád, když se s vašimi zkušenostmi seznámí i další poskytovatelé, i když je mi jasné, že každý si musí prožít potřebu změny myšlení a úhlu pohledu sám.“

A právě o novém úhlu pohledu hovořili všichni účastníci projektu. Víme, co naši klienti opravdu potřebují? Proč nedůvěřují sociálním pracovníkům? Jak se dá přerušit kruh opakovaného selhávání, kdy klienti končí znovu a znovu v sociálních službách? To byly jen některé z otázek, které si museli zástupci organizací položit hned na začátku. A pak hledat řešení, testovat je, opouštět ta chybná a rozvíjet naopak ta, kudy vede cesta. Věnovat se vedle klientů i zaměstnancům a jejich možnému vyhoření či frustraci.

„Největší změny vyvolané projektem souvisejí se zavedením přístupu zaměřeným na řešení. To je uznávaný způsob práce, který se osvědčuje i při podpoře složitých cílových skupin klientů. Jeho specifikem je především to, že se zaměřuje na cíle, na silné stránky, na úspěchy na a životní zdroje klienta, namísto neproduktivní analýzy problémů,“ popsal jednu z novinek, které se podařilo zavést do praxe Jiří Pitaš, ředitel SKP-CENTRUM.

„Nevynalezli jsme Ameriku, ale všichni jsme se dobrali k drobným zlepšením, která měla kupodivu velký význam ve vnímání služeb klienty,“ konstatovala například Gabriela Chovancová, ředitelka DaRu. Někdy stačilo dát spíše důraz na to, co klientům jde a v čem jsou dobří, než na jejich negativní stránky, vyměnit kancelářské prostředí u rozhovoru za bezpečné a příjemné místo, mít k dispozici neformální osobu k řešení problémů, dát lidem možnost promlouvat do společného programu, do výběru služeb, nebo se dobrat toho, co by si přáli v ideálním světě. V mnoha případech to začalo fungovat.

„Nedávno jsme se vrátili z odborné stáže na Islandu, kde jsou v péči o ohrožené děti a rodiny dál než my. A líbil se mi jejich přístup, že ohrožená rodina se nemá přizpůsobovat systému, ale systém musí být nastaven tak, aby mohl efektivně reagovat na individuální potřeby ohrožené rodiny. A přesně k tomu docházíme i my, i když to v České republice jako celku není zvykem,“ řekl na závěr Pavel Šotola.

---