Vstupní brána do nemocnice

Stavba proběhla ve dvou etapách. Těm předcházela tzv. „nultá“ etapa, která byla fyzicky zahájena 20. listopadu 2018 předáním staveniště zhotoviteli demoličních prací a trvala zhruba dva měsíce. „Jednalo se o demolici některých stávajících objektů, zejména těch, které dříve sloužily dopravní zdravotní službě. Realizace první etapy skončila v prosinci 2019. Týkala se především přeložek sítí, výstavby nové trafostanice, na kterou je nově napojena celá nemocnice. U přeložek sítí šlo také o uložení vysokonapěťových a sdělovacích kabelů. Součástí této akce byla též výstavba nové kyslíkové stanice včetně rozvodů, které napájí areál celé nemocnice,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast investic Roman Línek. Za závěrečnou, třetí etapu lze považovat samotný vznik nového urgentního příjmu.

„Urgentní příjem reflektuje moderní pojetí péče o pacienty. Představuje jakousi vstupní bránu nemocných do nemocnice. Jedno místo, kde se na základě charakteru onemocnění a jeho tíže, rozhoduje o způsobu a postupu léčby bez toho, aby pacient putoval nemocničním areálem za jednotlivými specialisty. Pod jednou střechou se zde nachází komplex ambulancí a vyšetřoven, tedy odborníků z řady oblastí, kteří mají k dispozici zobrazovací vyšetření, jako jsou rentgen, ultrazvuk či CT,“ uvedl Tomáš Gottvald, generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje.

Hlavní výhodou nového systému urgentního příjmu pro pacienty je vznik jednoho kontaktního místa. „V praxi pacient přijde na recepci urgentního příjmu a po registraci k ošetření se jej ujme zdravotnický personál, který nejprve v ambulantní části provede základní vyšetření a poté ho v případě nutnosti doplnění dalšího vyšetření, zákroku nebo pro hospitalizaci odešle na konkrétní odborné pracoviště,“ sdělila náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková. Odpadne tím „bloudění“ pacienta po areálu nemocnice a v jednotlivých budovách, které je zejména v případě zdravotních obtíží pro pacienta nepříjemné. Náměstkyně hejtmana Matoušková zároveň popřála všem lékařům pracujícím v nové budově mnoho úspěchů při péči o pacienty a našim pacientům co nejrychlejší uzdravování.

Pardubickému kraji se na stavbu budovy urgentního příjmu podařilo získat evropské dotace v rámci programu REACT, který má pomáhat členským státům se zotavením po koronavirové pandemii. „Díky dobré připravenosti se nám podařilo získat na naše projekty dotaci, která dosahuje téměř 1,2 miliardy korun. Konkrétně na 2. etapu stavby centrálního příjmu v Ústí nad Orlicí jsme z rozpočtu Evropské unie získali 150 milionů korun,“ uvedl Ladislav Valtr, radní pro rozvoj a evropské fondy. Ten měl v letech 2016–2020, tedy v době přípravy a velké části realizace této stavby, oblast zdravotnictví na starosti.

Budova má čtyři podlaží

Budova urgentního příjmu má celkem čtyři podlaží. V suterénu se nachází technické zázemí se stanicemi vzduchotechniky, šatnami a dalšími prostory. První nadzemní poschodí v úrovni terénu obsahuje vlastní ambulantní trakt, který je pro příchozího pacienta nejvýznamnější změnou.

„Do prostoru urgentního příjmu pacient vstoupí z venkovního prostoru přímo do haly s čekárnou a centrální recepcí, kde mu personál poskytne potřebné informace. Zde dojde rovněž k příjmu pacienta. Pro základní vyšetření a ošetření pacientů jsou v blízkosti recepce vyšetřovny chirurgie, interny, neurologie, ORL a urologie, stejně jako vyšetřovna lékařské pohotovostní služby. Po prvotním vyšetření může být pacient v případě potřeby poslán na další, případně předán na konkrétní lůžkové oddělení,“ sdělil Vratislav Dědek, oblastní ředitel pro zdravotní služby Orlickoústecké, Svitavské a Litomyšlské nemocnice. Této části urgentu se říká nízkoprahový příjem.

Ve stejném podlaží se nachází pracoviště urgentního příjmu s odděleným vstupem pro transport pacientů z vozů zdravotnické záchranné služby, jde o tzv. vysokoprahový příjem. Toto pracoviště tvoří hala s pěti expektačními, tedy „čekacími“ lůžky s moderními přístroji pro záchranu života, a jedním samostatným boxem s jedním lůžkem, místností crash room a dalším potřebným zázemím.

V dalších dvou patrech byly vybudovány lůžkové jednotky ARO a JIP, které jsou napojeny prostřednictvím spojovací chodby se stávající budovou B na operační sály. Výhodou je rozšíření už existujícího bloku operačních sálů o jednotku ARO a jednotku JIP bez nutnosti transportu pacienta po nemocnici. Veškerá akutní a traumatologická péče je tak soustředěna do budovy B a nového urgentního příjmu.

Covid výstavbu nezastavil

Dodavatelem 2. etapy se na základě výběrového řízení stala společnost VCES, která v Orlickoústecké nemocnici nestavěla poprvé. „Těší nás důvěra Pardubického kraje, že jsme se mohli podílet na dostavbě nemocnice v Ústí nad Orlicí a navázat tak na předcházející nemocniční projekty, které jsme v minulosti pro Pardubický kraj realizovali,“ řekl zástupce obchodního ředitele společnosti VCES Martin Minařík. „V podstatě celou realizací nás doprovázel covid-19 a s tím spojená opatření. V samotném závěru projektu jsme se museli vypořádat nejen s nedostatkem lidských zdrojů způsobeným třetí vlnou covidu, ale také horšící se dostupnosti některých stavebních materiálů. Díky výborné spolupráci všech zúčastněných – zástupců Pardubického kraje, Nemocnice Pardubického kraje, projektantů i našich subdodavatelů se nakonec podařilo budovu centrálního urgentního příjmu dokončit včas,“ uzavřel Minařík.

Urgentní příjem v kostce

Nový čtyřpodlažní objekt v Orlickoústecké nemocnici centralizuje urgentní akutní péči. Moderní pracoviště slouží k optimalizaci procesu přijetí akutních i neakutních pacientů do zdravotní péče. Vlastní centrální příjem obsahuje:

• ambulantní a vyšetřovací trakt včetně radiodiagnostického pracoviště,

• jednotku ARO s dvanácti lůžky včetně zázemí pro pacienty a personál,

• jednotku JIP se čtrnácti lůžky s potřebným zázemím pro pacienty a personál,

• další nutné prostory k zajištění chodu tohoto zdravotnického zařízení.

Součástí projektu na výstavbu urgentního příjmu jsou i další technologické objekty, jako jsou energoblok, sklady medicinálních plynů a areálové rozvody.