Českotřebovský deník 185/2022 (2/7)

Nové video Českotřebovského deníku: Narozeninový koncert rodiny Mimrovy - ukázky z koncertních vystoupení Narozeninový koncert se konal v pátek 1. července 2022 v českotřebovské Malé scéně. Členové rozvětvené rodiny Mimrovy se sjeli na půl cesty k nám do České Třebové a po celý pátek 1. července pilně zkoušeli tak, aby secvičili poměrně náročný společný program Narozeninového koncertu. Ukázky z koncertu uvádíme na přiloženém video snímku, připravíme ovšem také plný stream z celého koncertu, jen to musí chvíli počkat. Po shlédnutí cca desetiminutového video divák získá základní informaci o pestré programové skladbě a personálním obsazení.  Myslím, že není třeba vše přibližovat do posledního detailu. Byl to koncert o prázdnináchg, v neuvěřitelném vedru a přece o něho byl zájem Už to vypovídá o tom, jaké postavení má rodina Mimrova v České Třebové. Gratulovat přišla také starostka města Magdaléna Peterková. Hudební tradice rodiny Mimrovy sahá do několika generací. Základ rodiny tvoří MgA. Bohuslav Mimra (75), Bc. Miluše Mimrová (60) a jejich dcera Jana MgA. Cecilie Mimrová. Na koncertu vystupují také synové Bohuslava Mimry Robert Mimra (50) a David Mimra (46). Robert Mimra – účinkující na producent koncertu vychoval dceru Annu, která úspěšně vystudovala hru na varhany. Sestra Bohuslava Mimry Věra Mimrová – varhanice a klavíristka vychovala tři profesionální hudebníky. Houslistu Tomáše Trykara, violoncellistu Marka Trykara a varhaníka, a libereckého skladatele Lukáše Trykara, který však v mladém věku 41 let zemřel. Ještě starší generace: Bohuslav Mimra starší (1912 – 1994) – rodák z Heřmanova Městce. Vedl zde sbor, orchestr, založil kvarteto, sám hrál na několik hudebních nástrojů, vyučoval na základní škole Manželka Miloslava Mimrová vyučovala na ZŠ v Letohradu, hrála na housle. Tatínek Miluše MImrové Jaroslav Hainz (1921 – 2005) z Dlouhé Třebové, významný hudebník – regenschori v kostele sv. Prokopa, hrál na několik hudebních nástrojů. Uvádím ještě další snímky z koncertu - nejprve jubilanti: Zemřel Erwin Kukuczka, kazatel, básník, publicista (*27. 5. 1944 – 30.6.2022). Ve čtvrtek zemřel český kazatel, básník a publicista Erwin Kukuczka, bylo mu 78 let. Husitský kněz dlouhodobě působil v regionu. V Ústí nad Orlicí žil od 80. let, obdržel Cenu města Ústí nad Orlicí a v letech 1994 až 2006 byl i městským zastupitelem. Jako disident Kukuczka psal básně a měl žurnalistické ambice. Jeho životní směřování změnilo setkání s Egonem Bondym ke konci 60. let v Praze. "Oba jsme si padli do oka. Držel nade mnou ochrannou ruku. Řekl mi: 'Erwine, když někdo čte ty vaše básně a nezná vás, myslel by si, že to psal hluboce věřící člověk'," řekl ČTK v roce 2013 Kukuczka o dlouholetém přátelství s Bondym. Podrobný životopis faráři a disidentovi věnoval projekt Paměť národa. Vyučený ocelář a neúspěšný v této profesi se uplatnil v divadle Orfeus v Praze, kde hrál. Angažoval se v odboji proti sovětské okupaci, věnoval se samizdatové činnosti. V roce 1989 byl v Žamberku vysvěcen na kněze, poté sloužil jako farář Církve československé husitské v Nekoři a Žamberku na Orlickoústecku. V polistopadovém dění se zapojil do aktivit Občanského fóra. Dál se věnoval literární a publikační činnosti, organizování výstav. "Život Erwina Kukuczky dle jeho slov ovlivnilo především setkání s vírou a literaturou," uvedla Paměť národa. Erwin kukuczka také působil  v ráimci akcí Církve československé husitské u nás v České Třebové a pravidelně vystupoval např.  při připomínce výročí Mistra Jana Husa u jeho pomníku v Javorce. Fotografie je z loňského roku. Za několik dnů si svátek a památku Mistra Jana Husa opět  připomeneme. tentokrát již bez Erwína Kukuczky, který tam ovšem bude v duchu opět s námi. Čest jeho památce. Dagmar Pecková v České Třebové  23. srpna !!! V pátek 2. září 2022 bude další  Den Regionu Orlicko – Třebovsko. Cyklojízda starostů  členských obcí a měst bude končit v 17 hodin v obci Jehnědí ve sportovním areálu Hliňák v předvečer velkého sletu ultralehkých letadel, který se za příznivého počasí bude konat následující den. Je připraven program místních spolků, představení ultralehkých letadel a modelů a občerstvení. Pojeďte s námi a připojte se k propagační jízdě regionem! Za svazek obcí Region Orlicko – Třebovsko zve Petr Hájek, předseda svazku Postřehy z Trávníka - aneb - zeleň je třeba ošetřovat pravidelně Zvykli jsme si, že na údržbu zeleně je třeba vynakládat velké prostředky. Často se však omezuje údržba zeleně pouze na kácení a případně prořezy při havarijních situacích. Občané poukazují na nečinnost v případě, kdy by mohly být "pěstební zásahy" provedeny malým nákladem během vegetační sezóny a dokazují to poslanými fotografiemi. Někde je bujná zeleň během vegetace zcela v jiném rozměru než na jaře, kdy obvykle motorové pily používáme.  Příkladem je výjezd ze sídliště na ulici Sadovou - myslíte že mají motoristé opravdu dobrý výhled? Na dalším snímku z nedalekého parkoviště je vidět, že stromy vytlačují auta z už zavedeného parkoviště u domu čp. 1984 a 85 a jejich větve jsou až na kapotách. Při silném větru hrozí poškození vozidel, údržbu zde zasazených jabloní nikdo nedělá.  Někdo je za to ovšem odpovědný. Opravdu by si zaparkoval auto na takové místo?  Na čtvrté fotografii je zase obrázek kanalizační vpusti na stejném parkovišti u domu čp. 1986, ovšem vymletý terén způsobí, že do kanalizace může někdo nechtě spadnout. Možná se o tom na patřičných místech neví, děti z Trávníka o tom vědí dost.... Parkování na trávě a v zeleni je zakázáno. Dodržuje se? Je všeobecně známým faktem, že se neustále zvyšuje počet motorových vozidel v silničním provozu a s tím narůstají problémy, kde si svá vozidla mohou řidiči legálně zaparkovat. Mnoho z nich potom volí k zaparkování vozu ve městě plochy veřejné zeleně. Zde právě můžeme narazit na dva pojmy: silniční vegetace a veřejné prostranství. První pojem spadá do působnosti zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích a  tedy porušení zákazu zastavení a stání na silniční vegetaci je řešeno jako přestupek dle zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu. Nejčastěji půjde o místa typu travnatých ostrůvků nebo ploch, které jsou součástí pozemní komunikace. Druhý pojem veřejné prostranství je definovaný v § 34 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, kde místa vymezená mj. jako veřejná zeleň a parky mají být přístupná každému bez omezení, tedy sloužit obecnému užívání, tzn. obecným činnostem jako je volný průchod, průjezd kočárku apod., to vše bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Tedy jakmile dojde k omezení v užívání takového prostoru, ať už je to čímkoliv způsobené – v našem případě vozidlem, je původce – řidič podezřelý z  přestupku neoprávněného záboru veřejného prostranství podle zákona č. 251/2016 Sb. o přestupcích. U tohoto přestupku je sledováno jeho opakované páchání a je stanovena povinnost jeho zápisu do evidence přestupků. Pokud řidič toto jednání opakuje, hrozí mu při dalším projednávání vyšší finanční postih. Stranou tohoto je potřeba si uvědomit, že údržba a následné uvedení těchto ploch do stavu umožňujícího jejich užívání stojí nemalé prostředky, které by jistě šly využít smysluplněji. Článek je převzatý z červencových Ústeckých listů. Platí ovšem zcela evidentně také u nás v České Třebové  Jenže se tak nějak zdá, že stání motorových vozidel na zeleni bohužel v mnoha případech tolerujeme, jako by výše uvedené předpisy neplatily.  Nechci dělat fotoinspekci, ale fotografie porušující výše uvedená pravidla zabraly by opravdu velkou plochu, Ale strážníci MP v mnoha případech tyto zcela evidentní případy přestupků nevidí nebo nechtějí vidět…. Inovativní české firmy jsou vyhledávanými partnery zahraničních subjektů Příkladem je společnost CONTIPRO Věda a výzkum patří k oblastem, ve kterých se české subjekty přirozeně napojují na aktivity přesahující hranice naší republiky. Platí to jak o institucích vykonávajících základní výzkum, tak o komerčních firmách uvádějících na trh nové produkty s vysokou přidanou hodnotou. Spolupráce se zahraničními partnery a účast na mezinárodních projektech patří ke strategickým zájmům vědeckovýzkumných institucí, jako jsou například univerzity a vědecké ústavy. Ty obvykle provádějí základní výzkum, jehož výsledky přebírají firmy a přetavují je v komerční využití. Spolupracuj, abys přežil Zatímco školy a ústavy si mohou se svým výzkumem do jisté míry vyhrát, pro mnohé firmy znamená výzkum v jeho aplikované formě důležitou součást strategie dlouhodobého přežití. Proto si velmi zodpovědně vybírají partnery, kteří jim pomohou dosáhnout kýžených výsledků a cílů. Otázka, zda jejich partnerská organizace působí na domácím trhu, nebo v zahraničí, je v tomto ohledu sekundární. „Každý podnik, pokud sám dělá inovace – a ne nakupuje hotová řešení ve formě licencí – nebo zadává řešení inovačních cílů v akademické sféře, to dělá proto, aby vzniklé produkty sám vyráběl. To představuje jiný pohled na spolupráci, než který vídáme u akademických pracovišť,“ říká Vladimír Velebný, biochemik a majitel biotechnologické společnosti Contipro. Efektivní a obohacující řešení aké v akademické sféře má mezinárodní spolupráce často pragmatické pozadí a zahrnuje i firemní sféru. „Projekty spolupráce či společné laboratoře, kde se firemní praxe podílí na hledání řešení problémů v kooperaci s akademií, přináší efektivní řešení, která navíc mohou být rychle transferována přímo do průmyslu,“ popisuje Alena Nováková, zástupkyně ředitele Národního centra Průmyslu 4.0 a manažerka komunikace Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Uvedené projekty a společná pracoviště mají podle ní často mezinárodní charakter.  Image inovátora otevírá dveře do světa Je důležité, aby subjekty působící v daném oboru v zahraničí potenciální české partnery a jejich možnosti poznali. Biotechnologická firma Contipro patří k těm, které nemají o zahraniční nabídky nouzi. „Contipro má jednu výhodu. Je mezi zákazníky vnímáno jako inovativní firma v oblasti aplikací hyaluronanu, což mimo jiné dokazujeme tím, že naši zaměstnanci publikovali více jak 220 příspěvků v prestižních světových odborných časopisech, vlastníme více jak stovku patentů a máme špičkově vybavené výzkumné laboratoře. A taková image zájemce o spolupráci táhne,“ přibližuje Velebný. „Větší projekty, tedy projekty trvající půl roku a déle, máme nebo jsme měli nejčastěji s firmami v Německu, Velké Británii, Švýcarsku, Itálii a Polsku. Na těch menších s trváním několik měsíců jsme spolupracovali s firmami po celém světě, počínaje Spojenými státy a konče Austrálií,“ doplňuje šéf Contipra. Konkrétní zaměření společných projektů však specifikovat nechce. „Žádný podnik nikde nehlásá, na čem ve vývoji pracuje, konkurence má uši nastražené,“ vysvětluje. Dobré jméno českých specialistů Pozornost rozvoji vědy, výzkumu a inovací věnuje také vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení. Česká republika podle něj musí mít „ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací, a to v celém spektru oborů“. Naštěstí jsou v Česku už dávno na scéně firmy, které si získaly renomé a potvrdily svoji excelentní a rovnocennou pozici mezi zahraničními oborovými špičkami. „Vypíchl bych jeden aspekt spolupráce mezi výrobními podniky. Tím, že někdo dělá něco pro vás, nebo naopak vy něco děláte pro jinou firmu, a povede se to, tak si upevňujete pozici na mezinárodní scéně, získáváte nové kontakty a nové zákazníky. A to samozřejmě i s visačkou Made in Czech Republic,“ připomíná Vladimír Velebný, šéf úspěšné společnosti Contipro z východních Čech.