Martin Šebela: Neodeslaný lístek z první světové války      
V mnoha českotřebovských rodinách jsou dodnes uchovávány cenné památky z období 1. světové války,  týkající se našich  předků. Ve většině případů se jedná o dobovou korespondenci, staré dopisy, pohlednice nebo lístky polní pošty, tzv. „Feldpostkorrespondenzkarte“. Jeden z nich, se jako zajímavá rodinná památka, dochoval u  manželů Mazurových z Parníka.
Lístek napsal krátce před svou smrtí v roce 1915 Josef  Jiroušek,  první manžel Anežky Jirouškové, která byla babičkou paní  Věry Mazurové. Lístek, dle uvedené datace, byl napsán  18. května  1915. Pisatel jej tehdy uložil do kapsy své uniformy. Odeslání mu  znemožnila stávající situace. Všude kolem bouřila fronta 1. světové války,  absence poštovního úřadu nebo schránky na dopisy, byly tehdy věcí zcela samozřejmou. A tak  lístek nosil při sobě s vědomím, až se přiblíží k nejbližší poště, že jej odešle domů,  své milované rodině.  Zde však zasáhl neúprosný osud. Josef Jiroušek po třech dnech od napsání lístku, aniž by jej stačil odeslat, bohužel padl. Jeho tělo záhy objevil jeho vojenský kolega, Vojta Nápravník, který lístek odeslal na již předepsanou adresu:
Ctěná Paní
paní Anežka Jiroušková
Dlouhá Třebová čis. 176
Text lístku zde citujeme (bez jazykové úpravy):
"Psáno  18. května
Drahá ženuško má.
Přijmi ode mě srdečný pozdrav. Velkou i malou zásilku jsem od tebe v pořádku obdržel, za které ti posílám srdečný dík. Proč ti tak dlouho nepíšu, po tom nepátrej až zdali se živ domů navrátím povím ti to. Jen měj strpení jako mám já a snad dá Bůh náš, že nás zase po tak dlouhé době zase svede do hromady. Jak tu vojnu prožívám povím ti až po válce zdali se vrátím domů. Musím Tobě také zděliti, že můj bratr Karel je zajat v Rusku. Posledně jsem s ním mluvil dne 14. května. Jen buď zdráva i s Mařenkou mou drahou a zůstávám tobě  stále věrný tvůj upřímný manžel Josef.“
Tolik původní text lístku. Jeho nálezce, Vojta Nápravník, který je zde také uveden jako odesílatel, na boční strany lístku,  připsal vlastní rukou další informace: „Bůh Vás potěš! Váš muž zemřel dne  21./5. střelnou ranou do pánve. Pohřben u nádraží dne  21./5. v Grodzisko. Jeho poslední lístek zasílám.“
Vše, co Josef Jiroušek,  o svém válečném životě, zamýšlel doma říci milované Anežce, zůstalo jednou navždy tajemstvím!  Lístek, psaný inkoustovou tužkou, je dnes, pro své stáří a opotřebení, téměř nečitelný.  Jistou  jeho zajímavostí je fakt, který je patrný  i na většině dochované válečné korespondence. Jedná se o to,  jak skutečně těžko muselo naším dědům a  pradědům tehdy být, když byli odvedeni uprostřed své práce v chalupách i továrnách, od svých manželek a početných rodin s mnoha dětmi do neznáma a nikdo z nich nevěděl, zda své blízké ještě někdy spatří. A tak se v psaních, určených  manželkám, se zcela běžně objevují výrazy jako „tvůj věrný a oddaný manžel“. Věrnost, alespoň v této době, byla pro naše předky něčím posvátným a  věcí zcela  samozřejmou, nikoliv tak, jak je tomu dnes!   Nelehké válečné prostředí a život odvedenců dokládají také vzpomínky našich současníků, kteří v mnoha případech vypovídají, že dědeček  nikdy za jejich života o válečných hrůzách nemluvil. Vzpomínky musely být tak hrozné, že ti, kteří je na vlastní kůži poznali a přežili, jím  chtěli vlastní vnoučata ušetřit. Hlad, nedostatek oblečení a mizerné hygienické podmínky byly na frontě věcmi zcela běžnými.
Život mladého Josefa Jirouška vyhasl v Grodzisku v Polsku. Vzhledem k absenci pamětníků, příbuzných i osobních dokladů o jeho původu nevíme vůbec nic. Připomeňme si tedy alespoň v krátkosti životní osudy jeho ovdovělé manželky:
Anežka Jiroušková (* 11. 5. 1891, † 14. 2. 1980) pocházela ze sousední Dlouhé Třebové. Právě zde, ve stavení čp. 198, se narodila jako Anežka Süsserová, dcera  Františka Süssera, tkalce z čp. 198 a jeho manželky Josefy, rozené Špeisové.  Manželé Anežka a Josef Jirouškovi přivedli na svět dceru Mařenku (* 1912), které v době, kdy její tatínek padl, byly tři roky. Ovdovělá Anežka Jiroušková se později nanovo provdala. Jejím druhým manželem se stal Ladislav Štusák, působící v letech 1. světové války v legiích. Po svatbě si manželé Štusákovi postavili v Dlouhé Třebové domek čp. 234, kam se nastěhovali. Z manželství se v roce  1930 narodila dcera Zdeňka, v dospělosti provdaná Rollerová. Ladislav Štusák působil  v letech 2. světové války v Dlouhé Třebové jako knihovník. V této  nelehké době dobrovolně odešel ze života. Anežka během svého druhého manželství docházela pěšky do práce do parnické textilní továrny HPS. Později vypomáhala v Dlouhé Třebové, u sedláků, za stravu a potraviny. V domku čp. 234 v Dlouhé Třebové Anežka, tehdy již Štusáková žila až do konce života a také zde zemřela.
V roce 2018 jsme si připomněli sté výročí dosud nejhoršího válečného konfliktu v dějinách lidstva, 1. světové války. Osudy mnoha obyvatel našeho města a přilehlých obcí jsou zaznamenány v publikaci „Česká Třebová a Velká válka 1914 – 1918“, jejímž jsem autorem. Bohužel však osudy Josefa Jirouška a jeho manželky zde nenalezneme, neboť v době vydání  knihy nám nebylo o jeho životě nic známo. Proto nyní jeho osud a existenci posledního lístku z fronty připomínáme v samostatné vzpomínce.
Martin Šebela