Rumunský Banát byl osídlen Čechy před 200 lety

Nejdříve je třeba zodpovědět otázku, proč se objevuje rumunský Banát na webu Českotřebovského deníku.

Jeho poslední vývoj je totiž spojen s dvacetiletým působením a zkoumáním  "exčeskotřebováka" žijícího a působícího v Praze na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy) Prof. RNDr. Pavla Kováře, který byl součástí týmu, pracujícího v této destinaci tak osobně, až mu tato lokalita doslova přirostla k srdci. V Banátu má řadu známých a tento kraj má prochozený, jak na akcích při řešení projektů, tak i na rodinných výletech. O Banátu napsal publikaci, titulní stranu uvádím. Tím jeho zájem o region  nekončí a sbírá dál poznatky, dojmy i informace. Je třeba přiznat, že působení Pavla Kováře na fakultě, v řadě projektů doma i v zahraničí neušlo pozornosti Českotřebovského deníku a dříve i Českotřebovského zpravodaje, kde publikoval desítky textů. Nakonec je můžeme ve výčtu později připomenout.

Čas běží, počítá všem stejně a tak již v loňském roce si Pavel Kovář v životopise připsal další desítku. Bylo to uprostřed práce a tak jsme to ani nestihli nijak zhodnotit. Děláme na tom až v letošním roce. Pokouším se společně s Pavlem ukrást jeho čas na jeho pravidelných  "vracečkách" domů za maminkou do České Třebové nebo i na chatu do Malého Přívratu a natočit s ním  k opožděnému jubileu filmový medailonek, ve kterém sám vypráví o některých aktivitách. Museli jsme dobře vybírat, protože aktivit má velkou spoustu a mluví často k nezastavení. Jen těch publikací, co během života napsal! I pro něho je letošní 200. výročí českého osídlení Banátu velkou příležitostí se na Banát zase vrátit třeba svým vypravováním nebo komentováním videí zde natočených. Nespěcháme, filmový medailonek tak dokončíme třeba zase o něco později, ale už se začalo a prostě proto určitě bude.

Jenže 200. výročí českého osídlení rumunského Banátu nepočká a tak se k němu vracíme aspoň tímto příspěvkem. Využiji k tomu právě knížku "Dvě století Svaté Heleny", která vyšla v nakladatelství Citadela s finanční podporou MZV ČR, velvyslanectví ČR v Bukurešti, Plzeňského kraje, Josefa Kuny a také Pavla Kováře.

Pro uživatele internetu je pak výhodné využít odkaz na on-line verzi Naučné stezky Svatá Helena - Banát, který najdete ZDE: <https://banat.cz/poznejte-banat/svata-helena/stezka-svata-helena>. Stojí za prozkoumání!

Karpatská šestka

Impuls k první vlně českého osídlení v rumunském Banátu dal jistý Magyarly, podnikatel se dřevem z Oravice. Svými sliby nalákal do této oblasti několik desítek českých rodin. Ty založily roku 1823 první českou vesnici – Svatou Alžbětu (Elisabethfeld), která později zanikla kvůli nedostatku vody. Další vesnice, Svatá Helena, vznikla s největší pravděpodobností v letech 1824–1825. Obě vesnice údajně dostaly svá jména podle Magyarlyho dcer. Magyarly však své sliby nesplnil a čeští osadníci v nouzi požádali o přijetí do svazku vojenských pohraničníků. Druhou vlnu českých kolonistů přicházející mezi léty 1827–1828 tak již organizovaly vojenské úřady, které si tímto způsobem chytře zajišťovaly pohraničníky do neobydleného území…