-
Situaci v českém zdravotnictví
nelze označit za stabilní, co pamatuji. Nedostatek lékařů či zdravotních
sester způsobuje neustálé debaty týkající se jeho organizace a
dostupnosti zdravotní péče. Dnes nechám stranou problém nedostatku
ambulantních lékařů v jednotlivých částech země (i našeho kraje) a
zaměřím se čistě na aktuální situaci v péči nemocniční, zejména pak
zajištění urgentní nepřetržité péče v nefakultních nemocnicích v
souvislosti se změnami zákoníku práce, jehož finální podobu v Poslanecké
sněmovně podpořili poslanci nejprve všech stran, po vrácení Senátem s
doprovodným usnesením jej podpořili již jen poslanci vládních stran.
Zdánlivě nenápadná novela zákoníku práce vyvolala dosud největší debatu
o budoucnosti českého zdravotnictví při dodržování pracovněprávních
předpisů.
- Čekal
jsem na páteční setkání ministrů zdravotnictví a práce a sociálních věcí
se zástupci mladých lékařů a odborových organizací, a také na nedělní
vystoupení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka v televizním pořadu
CNN Prima News Partie Terezie Tománkové. A moc jsem se neuklidnil. O
stanovisko k závěrům pátečního jednání s ministry jsem požádal zástupce
lékařů, odborových organizací i vedení naší Nemocnice Pardubického kraje
a.s. a bohužel nejsem příliš velký optimista, protože v pátek toho
nakonec mnoho dohodnuto nebylo.
- Nutno
říci, že na očekávaný problém už v průběhu legislativního procesu
upozorňovala Asociace českých a moravských nemocnic, jejímiž členy jsou
především krajské, městské, některé soukromé a další menší nemocnice.
Mimo jiné i naše z Pardubického kraje. Už dnes mají tyto nemocnice
největší problém s počty zdravotníků a udržením zdravotní péče ve všech
odbornostech, které historicky mají. Není tajemstvím, že tíživá situace
se už dlouhá léta řeší mimo zákoník práce, respektive do jisté míry
proti jeho principům a některým ustanovením, kdy vedle hlavního
pracovního poměru jsou uzavřeny u stejného zaměstnavatele dohody o
pracovní činnosti, aby pokud možno byly pokryty jednotlivé služby
(záměrně se vyhýbám termínu směny, protože o směnovosti a přesčasech je
stávající problém). Podle stanoviska Státního úřadu inspekce práce jde o
"šedou zónu", která byla dosud tolerována. I tak nejsou už nyní
poskytovatelé zdravotní péče všude schopni zabezpečit nepřetržitý provoz
na některých svých odděleních, protože lékaři prostě na trhu nejsou. A v
některých odbornostech už vůbec.
- Na
zastupitelstvu kraje řešíme problém prakticky každé zasedání. Kromě
nejrůznějších gest a silných slov, která nebudu kvůli závažnosti situace
prozatím komentovat, se zatím řešení nepodařilo nalézt. Ani změna ve
vedení nemocnic, kterou někteří zastupitelé požadují, k ničemu nepovede.
Všichni dělají, co mohou, aby služby postavili. Prostě není kde brát.
Místo, abychom provedli pouze nezbytné změny zákoníku práce, které jsou
vyžadovány přijatou směrnicí EU, jdeme opět nad její rámec. Není to
poprvé, kdy vylepšujeme sami legislativní prostředí v České republice
tak, že akorát "vypustíme džina z lahve". A v oblasti zdravotnictví se
nám to tentokrát podařilo, respektive těm, kteří novelu připravili a
potom schválili.
- Nemá
nyní smysl rozebírat jednotlivá ustanovení schválené novely. Uvedu
pouze, že se jedná o délku směn, rozsah přesčasové práce dohodnuté ve
zdravotnictví a délku povinného odpočinku. V parametrech nové
legislativy sestavit služby je tak v malých nemocnicích nadlidský úkol.
Jediným řešením je podle všech setrvat v režimu dohody o pracovní
činnosti a v podstatě nadále porušovat zákoník práce. Jak jednoduché na
první pohled. Jenže. I kvůli setrvalé situaci na hraně možností nemocnic
i samotných sloužících lékařů se jejich zástupci ozvali. Postupně
dochází k vypovídání dohod o pracovní činnosti a všichni chtějí
dodržování zákoníku práce. A není se čemu divit. Zákoník práce je
základní pracovněprávní předpis a na jeho dodržování bychom měli trvat
všichni. Už nyní obsahuje speciální ustanovení k práci ve zdravotnictví,
kde je umožněno více přesčasů, apod.
- Novela
je tedy nezbytná. Bohužel to ale vypadá, že se nestihne přijmout do 1.
prosince, kdy nabývají schválené změny účinnosti a k tomu ještě bude
nedostatečná. Příkladně ministr Válek mluvil o ponechání 12hodinových
směn, přitom směrnice EU připouští i 24hodinové směny. Ministr tuto
směnu kombinuje s přesčasovou prací, která je ovšem omezená zákoníkem.
Vše má vliv na celkovou organizaci služeb i výši odměňování zdravotníků.
V malých nemocnicích tak sestavit služby bude nadlidský výkon. Státní
fakultní nemocnice si poradí, větší krajské patrně to zvládnou také. Ale
co mají dělat ty menší v území? Má to celé znamenat ze strany
ministerstva zdravotnictví otevření otázky dostupnosti zdravotní péče?
Ministr Válek toto naznačoval v několika svých rozhovorech v posledních
týdnech. Pokud tomu tak je, pak ať to řekne nahlas a srozumitelně.
- Ze všech
výše uvedených důvodů a po několika schůzkách s lékaři, mladými lékaři i
vedením našich krajských nemocnic jsem se rozhodl, že požádám o setkání
ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, abych spolu s lékaři a
generálním ředitelem Nemocnice Pardubického kraje upozornil na konkrétní
dopady v našich nemocnicích včetně rozboru až na úroveň jednotlivých
oddělení. Chci slyšet, jaké skutečné záměry ministerstvo má a jak nám
doporučí situaci řešit.
- Před 12
lety v akci "Děkujeme, odcházíme" šlo zejména (doufám, že se na mě
nebudou tehdejší aktéři zlobit) o navýšení odměn lékařům a zdravotníkům.
Dnes je ale situace výrazně odlišná i kvůli tomu, že personálně jsme na
tom poněkud hůře. A to prakticky po celé zemi (snad kromě fakultních
nemocnic).
- Že
lékaři nyní upozorňují na dodržování uzavřeného memoranda z doby
ministra zdravotnictví Leoše Hegera, tomu se také nelze divit. K tomu,
aby bylo dodrženo avizované navýšení úhrad na odměňování o 6,8 miliardy
stačit jistě nebude. Ví to všichni. Jsem tedy zvědav, kdy nás ministr
přijme a co nám sdělí. Jsme nyní na jedné lodi. Pardubický kraj
opakovaně garantoval, že chce na svém území ponechat všech pět nemocnic
akutní péče. Nyní má situaci v rukou ministerstvo zdravotnictví. Ostatně
se jedná o gesční resort, který má oblast řídit.
- Takže
pane ministře, respektive ministři, otázka zní: "Co dál...?"
-
Autorem
textu je Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje
(stanovisko bylo projednáno se
členy Rady Pardubického kraje a vedením Nemocnice Pardubického kraje dne
23.10.2023)
|