ČD 350/2023 čtvrtek 14. prosince 2023


Nové video Českotřebovského deníku:
Adventní koncert v rotundě sv. Kateřiny

Druhá adventní neděle byla ozdobena koncertem   ZUŠ v rotundě sv. Kateřiny. V nepříliš vlídném zimním počasí přišla taková spousta lidí, že  koncertní prostor zcela zaplnili a  mnoho posluchačů  poslouchalo ve stoje. Stálo to ale za to, protože vystupující opravdu reprezentovali to nejlepší co má ZUŠ v oboru varhany a příčná flétna k dispozici. Klobouk dolů před výkonem Mgr. Milady Hamplové, která se během koncertu nezastavila. Za významné považuji  "orámování" flétnového koncertu  skladbami na varhany. V rotundě přece máme rekonstruovaný barokní varhaní nástroj, který dříve býval využit také v rámci mezinárodního varhanního festivalu Zdeňka Pololáníka 
Video bylo nahráno opakovaně, problém ve zvukové stopě u prvního flétnového vystoupení Šárky Dvořákové se podařilo odstranit až po nové rekonstrukci projektu videa. Za problém se omlouváme. (mm)  Odkaz na opravené video byl proto změněn: https://youtu.be/mbKAfNBbHbo

Videoukázka z Adventního koncertu Orchestru bývalých žáků ZUŠ v Řetůvce 


Také v lednu bude vycházka s městským muzeem

VYCHÁZKY DO MINULOSTI ČESKÉ TŘEBOVÉ S PRŮVODCEM
Vycházka od Vyskočilovy vily po Trávníku s Martinem Šebelou a Janou Voleskou
Sobota 6. ledna 2024, sraz v 15 hodin u Vyskočilovy vily. Vycházky se uskuteční vždy první sobotu v měsíci, a to od 15 hodin, předpokládaná doba trvání je cca 90 minut.  Účast na akci zdarma

Pardubický kraj má schválený rozpočet na rok 2024

Zastupitelstvo Pardubického kraje na svém úterním jednání schválilo krajský rozpočet pro rok 2024. Ten v rámci daňových příjmů počítá s částkou 5,548 miliardy korun. Přes 10,2 miliardy obdrží kraj jako průtokovou dotaci Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR na přímé náklady ve školství, tedy primárně na platy ve všech stupních vzdělávání. Tyto prostředky však kraj obratem distribuuje do území a pro své činnosti s nimi nemůže počítat.
„V letošním roce jsme dokončili nebo v tuto chvíli dokončujeme velké investiční akce a tím získáváme do příštího roku prostor na financování akcí, které byly logicky odkládány právě velkými investičními akcemi, jako jsou pavilony centrálních příjmů v Pardubické a Orlickoústecké nemocnici, nová Nemocnice následné péče v Moravské Třebové, či rekonstrukce Automatických mlýnů v Pardubicích na krajskou galerii. Díky tomu můžeme zapojit více finančních prostředků například do rozvoje Svitavské nemocnice či rekonstrukcí silnic. Vedle toho jsme přistoupili k tomu, že jsme schopni dílčím způsobem navýšit financování krajských dotačních titulů, abychom udrželi investiční aktivitu zejména obcí a dalších žadatelů v rámci regionů, protože si uvědomujeme, že snižování investiční aktivity v rámci veřejného sektoru vede ke stagnaci a poklesu hospodářství,“ uvedl hejtman Martin Netolický.
Ten také připomněl, že kraj je i s ohledem na svoji velikost a nespravedlivé nastavení rozpočtového určení daní pro kraje významným investorem. „Podle veškerých propočtů se ukazuje, že na stávajícím rozpočtovém určení daní tratíme přibližně miliardu korun ve stávajících číslech, což je obrovská částka ve chvíli, kdy máme rozpočet dosahující šesti miliard. Miliarda korun, která by šla z tohoto pohledu na investice, by v území samozřejmě byla vidět zejména v silničním hospodářství, ale jedná se také o investice do rozvoje v dalších oblastech. Snažíme se však maximálně využívat dotační tituly jak evropské, tak národní. Dá se prokázat, že Pardubický kraj v oblasti investičních kapitálových výdajů se může srovnat bez problémů s velkými kraji, nicméně tím, že se nastavení evropských fondů, a také národních dotačních titulů začíná měnit, musíme to řešit standardním způsobem z vlastního rozpočtu, čímž se vracíme k našemu boji o změnu rozpočtového určení daní pro kraje,“ řekl hejtman.
Stejně jako v předchozích letech Pardubický kraj předpokládá zapojení zvýšeného inkasa daní do rozpočtu na počátku příštího roku. „V tuto chvíli čekáme na vývoj daňového inkasa za měsíc prosinec, abychom mohli optimálně v únoru do rozpočtu začlenit další finanční prostředky, které chceme využít pro investice do silniční sítě, ale také například v rámci zdravotnictví či školství,“ doplnil hejtman Martin Netolický.
Příjmy
-          16 197 618 mld. korun
-          Z toho daňové příjmy - 5 547 615 mld. korun
-          Dotace na přímé náklady na vzdělávání - 10 235 804 mld. korun
Výdaje
-          16 035 045,97 mld. korun

  
Vánoční koncert ZUŠ: škola vyložila svoje trumfy

Taneční orchestr ZUŠ Česká Třebová zakončil výjimečný více než dva a půl hodiny trvající koncert, na kterém předvedli to co se pod vedením svých učitelů naučili jak vynikající sólisté, tak soubory a školní orchestry. Připomeňme například "Pětku z Béčka", sborovou přípravku a Kajetánek, Smyčcový soubor, (zatím bezejmennou) Kytarovou skupinu ZUŠ, Bubenický soubor. Po přestávce se představil Smyčcový orchestr ZUŠ s dirigentem Bohuslavem Mimrou a na závěr pak po několika opět výborných sólových vystoupeních Taneční orchestr pod vedením Milana Špičáka, který přednesl 5 skladeb, z toho dvě zpívané písně. Program obsahoval 16 programových čísel byl rozdělen na dvě poloviny. Obě byly naplněny krásnými melodiemi a měly vysokou úroveň. Uvádět kompletní fotodokumentaci nemá cenu, bude zveřejněna na FB profilu základní umělecké školy. Pro hudební vystoupení je důležité především video. Budou připravena dvě. Nejdříve, během zítřka čtvrtka 14. prosince, uvede Českotřebovský deník zkrácené video, kde budou ukázky z jednotlivých vystoupení, a potom s určitým zpožděním bude ještě následovat úplný záznam tohoto velmi slavnostního večera. (mm)
Ukázka vystoupení Smyčcového orchestru ZUŠ ZDE                   Ukázka vystoupení Tanečního souboru ZUŠ ZDE
Ukázka vystoupení bubenického souboru ZUŠ ZDE                      Ukázka vystoupení sboru Kajetánek ZDE

Kohouti porazili Moravskou Třebovou
Kohouti Česká Třebová – HC Slovan Moravská Třebová 3 : 1 (0:0, 2:1, 1:0)
Branky a nahrávky: 
23. Rozlílek (Semorád), 40. Prachař (Ostřanský, Pavlovský), 45. Prachař (Pavlovský) – 27. Maška (Faltus, Kavan)
HC Kohouti Česká Třebová: T. Vlk (M. Kadlc) — M. Drtina, P. Jemelka, D. Blažej, J. Vašíček, V. Leder, Z. Hradil — T. Prachař, M. Ostřanský, V. Veverka, J. Semorád, V. Rozlílek, J. Martinec, J. Čada, J. Fúzik, M. Pavlovský, J. Vaňo
HC Slovan Moravská Třebová: M. Peksa (P. Řoutil) — J. Schejbal, O. Holub, M. Netolický, D. Kuchař, M. Blaháček, D. Dubovčí, J. Moučka — V. Augustin, D. Marek, T. Kavan, D. Cach, F. Palička, M. Maška, L. Janků, T. Faltus, O. Veselský
Rozhodčí: Jan Čížek — Oliver Obr, Jan Topolský    Diváci: 375

Kraj chce pomoci obcím s lepším pokrytím mobilního signálu

Bez problémů se kdykoliv dovolat mobilem nemusí být ani v 21. století samozřejmostí. Své o tom ví například v některých částech Jevíčska a Svitavska, kde si obyvatelé dlouhodobě stěžují nejenom na kvalitu spojení, ale i na nedostupnost připojení k internetu. Pardubický kraj se proto snaží pro lidi z obcí Běla u Jevíčka, Hartinkov, Vysoká, Březinky a Vrážné zajistit lepší podmínky u operátorů.
Ačkoliv má krajská samospráva velice omezené možnosti, byla z její iniciativy na začátek prosince svolána schůzka s poskytovateli mobilního a internetového připojení, aby se začalo pracovat na zlepšení situace. „Chápu, že mobilní operátoři jsou součástí soukromého sektoru a zlepšování infrastruktury se jim musí ekonomicky vyplatit, ale na druhou stranu jsme ve střední Evropě v roce 2023 a volání mobilem či stabilní připojení k internetu by mělo být standardem, a ne luxusem. Proto se kolegové z krajského úřadu a Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje pustili do rolí mediátora, abychom se obyvatelům vesnic v tomto regionu pokusili pomoci. Na základě měření je tam situace opravdu špatná a je třeba najít řešení,“ vysvětluje radní pro regionální rozvoj Ladislav Valtr.
Závěry ze schůzky jsou podle účastníků pozitivní. Ve většině obcí by v dohledné době mělo dojít ke zlepšení situace. „Mobilní operátoři jsou ochotní spolupracovat nejenom spolu, ale i s námi, což je první předpoklad budoucího řešení. Chystá se vybudování vysílačů v různých částech území, což by mělo pomoci ještě v roce 2024 Bělé u Jevíčka a Smolné. Co se týče obcí Hartinkov, Vysoká a Březinky, tam není zavedený optický internet, ale O2 počítá s investicemi i v tomto území, se zastupitelstvy se bude řešit vybudování nových vysílačů a bude třeba získat kladné stanovisko odboru životního prostředí v Moravské Třebové. Nejhorší situace je ve Vrážném, tam nás čeká delší cesta. Z cest po regionu vím, že se tyto problémy dotýkají i dalších míst v našem kraji a chceme pomoci i jim,“ dodává hejtman Martin Netolický.
V obci Vražné situaci komplikuje fakt, že tam poskytovatelé mobilního signálu v tuto chvíli nemají povinnost zajistit pokrytí. To by se ale mohlo do budoucna změnit. V lednu bude totiž Český telekomunikační úřad řešit „bílá místa“ na mapě, tedy podmínky budoucího pokrytí území. Obce, kde mají problém se signálem, budou moci své požadavky nahlásit přímo telekomunikačnímu úřadu, který pak řeší problematické lokality při aukci kmitočtů. Tím by mělo dojít ke zlepšení situace a většímu tlaku na investice do infrastruktury ze strany operátorů.

Zkušenosti odjinud: Anketa k problematice ohňostroje v Novém Boru

V anketě v Novém Boru na Českolipsku se přes 61 procent lidí vyslovilo pro zachování tradičních ohňostrojů. Část z nich by je ale ponechala jenom na Nový rok. Už tentokrát ale doprovodí v pátém největším městě Libereckého kraje tradiční novoroční setkání na náměstí Míru pouze ohňová show. ČTK to dnes řekla mluvčí radnice Radmila Pokorná.
Anketu vyhlásila komise pro vzdělávání, kulturu a občanské záležitosti v říjnu, vyjádřit se mohli lidé do konce listopadu. "Z 11.500 obyvatel města se jich zapojilo 1220. Veřejnost mohla hlasovat prostřednictvím elektronického nebo tištěného dotazníku. Do e-ankety se zapojilo 1021 lidí, anketní lístek vyplnilo 199 lidí," doplnila Pokorná. Zájem o anketu k ohňostrojům byl větší než o jiné ankety. Když v únoru radnice zjišťovala zájem o sdílená kola, zapojilo se 364 lidí. Do loňské ankety k využití sokolovny se zapojilo 985 obyvatel města.
Ze všech účastníků ankety k ohňostrojům se 548 vyjádřilo pro variantu jejich zachování, to je 44,9 procenta. Dalších 198 respondentů, 16,2 procenta, bylo pro zachování ohňostroje pouze na Nový rok. K nahrazení ohňostrojů alternativními formáty i za cenu vyšších finančních nákladů se podle Pokorné přiklonilo 250 účastníků ankety, což bylo 20,4 procenta. Pro úplné zrušení ohňostrojů se vyslovilo 229, to je 18,7 procenta respondentů. "Několik účastníků ankety z nabízených možností zvolilo několik variant současně. Protože se jednalo o rozdíl pouze pěti hlasů oproti celkovému počtu odevzdaných lístků, který by neovlivnil celkový výsledek, byl i jejich názor zohledněn," řekla mluvčí radnice.
Používání zábavní pyrotechniky v Novém Boru reguluje obecně závazná vyhláška. Zakazuje odpalování rachejtlí a ohňostrojů v památkové zóně, výjimkou je zahájení adventu, silvestr a Nový rok. Samo město Nový Bor pořádá ohňostroj pouze při rozsvícení vánočního stromu a 1. ledna při novoročním přípitku.  (Zdroj: genus.cz)

V první polovině prosince se podařilo zprovoznit další opravený úsek komunikace II/366, tentokrát se jedná o část procházející obcemi Sklené a Pohledy ve směru od křižovatky se silnicí I/43 u Hradce nad Svitavou. Náklady investice podpořené z evropských fondů přesáhly 160 milionů korun.
Silničáři se věnovali této komunikaci již v minulých letech, kdy modernizovali úsek mezi Pohledy, Křenovem a Zadním Arnoštovem. Letos na jaře pokračovali z Pohledů směrem ke křižovatce se silnicí I/43. „Takže jsme se vydali na druhou stranu, abychom opravili poslední zbývající úsek a napojení na silnici I. třídy. Dělníci pracovali na výměně podloží, sanaci krajů vozovky, odvodnění komunikace, sjednocení šířky vozovky, opravách krajnic, rekonstrukci autobusových zastávek a dalších nutných úpravách. Díky naší investici tam došlo ke zvýšení bezpečnosti a zajištění životnosti silnice na minimálně 25 let. Od pátku 8. prosince po ní řidiči mohou jezdit a já jsem rád, že se nám podařilo tuto téměř sedm kilometrů dlouhou část dokončit podle plánu. Náklady jsou ve výši 167 milionů korun s daní,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu Michal Kortyš.
S financováním pomůže Pardubickému kraji, stejně jako v dalších významných dopravních investicích, Integrovaný regionální operační program. „Zpravidla býváme úspěšní při žádostech o finanční podporu a v České republice se řadíme v tomto směru mezi dokonce ty nejúspěšnější regiony. To potvrzuje i tento případ, evropské zdroje by měly pokrýt zhruba 90 milionů korun,“ sdělil radní pro regionální rozvoj a evropské fondy Ladislav Valtr.
Tato etapa opravy komunikace II/366 není první. „V minulém roce jsme dokončili část mezi Pohledy a Křenovem. V projektu byl obsažený i samotný průtah obcí Pohledy a celkové náklady přesáhly 160 milionů korun s daní. Je tedy vidět, že v tomto regionu poměrně výrazně investujeme do oprav silniční infrastruktury. I v tomto případě se jednalo o necelých sedm kilometrů silnice, modernizovali jsme povrchy, došlo k sanaci vozovky, úpravě odvodnění, rozšíření vozovky a také bylo nutné vybudovat dvě opěrné zdí o délce 130 metrů,“ připomíná již dokončený projekt hejtman Martin Netolický.

Pavel Langhas uvádí seriál "Perličky ze soudních síní"

Pavel Langhans moc zdraví Českotřebováky, už 10 let bydlí v Nekoři  "Na Vejrově", ale stále rád jezdí i do České Třebové . Posílá také svoje obrázky.



 

  

Na co všechno lidé zapomínají, než odloží staré elektro na sběrný dvůr

Spotřebiče, které dosloužily, patří na sběrný dvůr nebo jiné místo, odkud se dostanou k recyklaci. To dnes už ví každé malé dítě, natož dospělý. Měly by přitom být kompletní, aby se třeba při laické demontáži kompresoru lednice neuvolnily do ovzduší freony ničící ozonovou vrstvu. Někdo to ale s „kompletností“ přehání.
Své o tom vědí v kolektivních systémech, které celý systém nakládání se starým elektrem organizují, i u zpracovatelů, kteří ekologickou recyklaci zajišťují. Co se někdy vyvalí ven, když se na začátku demontáže otevřou dvířka dlouho nepoužívané lednice, by často mohlo konkurovat faraonově hrobce, do níž pronikli archeologové. Jenže ti jsou na překvapení všeho druhu připraveni.
„Zkuste si představit, že je léto, třicet stupňů ve stínu, a vy otevřete lednici, ve které někdo nechal nákup od řezníka,“ říká Renata Kachlířová z havlíčkobrodské společnosti RUMPOLD-RCHZ, která patří k největším zpracovatelům starého elektra v České republice.
„To maso vám doslova vyjde naproti, jak s ním hýbou červi. I když pak lednici vyklidíme, páchne tak, že zamoří celé okolí. Zrecyklovat ji ale musíme,“ popisuje Renata Kachlířová.
Šok zažili zdejší zaměstnanci před časem, když v jedné z lednic našli hned několik pavouků sklípkanů. Naštěstí byli mrtví a dokonce částečně mumifikovaní. Běžnější jsou předměty z domácností, třeba knihy, obrazy, vázy, nebo staré vinylové desky. I něco k pití se občas najde: výjimečné nejsou plechovky s pivem, kterému ještě ani neskončila záruční doba, nebo lahve s dalším alkoholem.
Dát si něco z toho „k svačině“ si ovšem nikdo nedovolí. Zaměstnanci musí neustále počítat s namátkovou dechovou kontrolou.
Ve společnosti PRAKTIK systém, která se recyklaci elektra věnuje ve Stráži pod Ralskem, občas při takové kontrole někdo „nadýchá“. Na základě smlouvy s Vězeňskou službou tam totiž pracují lidé, kteří jsou ve výkonu trestu. Pro ně je takový nález prostě neodolatelný i přes hrozbu kázeňského postihu. Někdy ale nejde jen o alkohol.
„Když jednou do kanceláře nakráčel odsouzený s pistolí v ruce, měli jsme opravdu hodně nahnáno,“ líčí vedoucí zdejší logistiky Pavla Vitvarová. Ukázalo se ale, že jde jen ohlásit neobvyklý nález, ke kterému došlo během pracovní směny. Poslední majitel vyřazené lednice si totiž zbraň schoval do vrstvy izolace.
„Později se ukázalo, že je sice historická, ale stále střelbyschopná,“ vzpomíná Pavla Vitvarová.