Českotřebovský deník 10/2023 (10/1) 
Nové video Českotřebovského deníku:
O divadle, ale i o životě se Sašou Gregarem
Alexandr Gregar je pojem v celých východních Čechách a nejen tam. Českotřebovák, který se ve světě rozhodně neztratil. Jeho život je od malička spojený s divadelními prkny a to nejen v České Třebové, kde začínal, ale také v Ústí nad Orlicí, kde nejdříve pracoval a pak zde i bydlel, aby nyní již 27 let působil v Hradci Králové. A stále je u divadla, nebo divadlo je stále s ním.  Jeho celoživotní aktivitu nejlépe popisuje informace, že přesně v den svých 70. narozenin 25. 11. 2013 promoval na DAMU a získal tak titul Ph.D. Na Českou Třebovou má stále velmi upřímné vzpomínky, zná zde  spoustu lidí i  zdejší místopis,  našemu městu rozumí, a má ho rád. To všechno poznáme také z videa, které se mi podařilo se Sašou natočit během listopadové Národní přehlídky seniorského divadla, na které také vystupoval v inscenaci Divadla Exil Pardubice s názvem DO ZDI.
Video také obsahuje ukázky z této hry a také zmiňuje nedávnou premiéru hry "Se starci na chmelu", kterou Saša Gregar režíroval ve své další životní divadelní štaci - v Ústí nad Orlicí a kam také rád přijede za svými kamarády. Další vysvětlivky nejsou potřeba, zpověď Saši Gregara rozhodně stojí za poslech.  Zmiňujeme také jeho (Sašovu) knihu "Jak jsem hrál v Nároďáku", která vznikla asi před deseti lety a představujeme odtud řadu zajímavých "vzpomínkových" obrázků....   (mm)   Odkaz na video ZDE
Lidé žijí volbami  - prosím pečlivě prostudujte dále uvedené! 
Nejčastější dotazy se týkají toho, jak zajistit, aby se AB nedostal do druhého kola.  Z toho mně vyplývá, že se již nebude opakovat ostudná situace z doby před pěti lety, kdy Třebováci podpořili Miloše Zemana. A našli se pak ještě takoví, kteří se poraženému  kandidátovi pošklebovali a ponižovali ho. Sám jsem tehdy odmítl v Českotřebovském zpravodaji zveřejnit takový poměrně obsáhlý pamflet. Mám ho schovaný a bylo by možná vhodně jej zveřejnit včetně autora, abychom si porovnali tehdejší a současnou situaci. (Protože jsem jej tehdy nezveřejnil, tak se mnou onen autor přestal mluvit). A volba AB by jistě byl tím podobným, NE-LI JEŠTĚ HORŠÍM. Volit člověka, který má dost peněz na to, aby si koupil veřejné mínění? Takže prosím uvažujte velmi pečlivě! Výsledek voleb 2018 v České Třebové před pěti lety jako varovný příklad zveřejňuji. Udělejte prosím všechno proto, aby taková "výsledková tabulka" jakou dále publikuji  už nikdy nebyla! Musíme společně zabránit tomu , aby opět vyhrál populismus!

Jak dopadla volba prezidenta republiky v České Třebové v roce 2018

- Okrsky Voliči
v seznamu		 Vydané
obálky		 Volební
účast v %		 Odevzdané
obálky		 Platné
hlasy		 % platných
hlasů
počet zprac. v %
1. kolo 17 17 100,00 12 634 7 978 63,15 7 976 7 925 99,36
2. kolo 17 17 100,00 12 542 8 446 67,34 8 445 8 422 99,73
Kandidát Navrhující
strana		 Politická
příslušnost		 1. kolo 2. kolo
číslo příjmení, jméno, tituly hlasy % hlasy %
1 Topolánek Mirek Ing. Senátoři BEZPP 278 3,50 X X
2 Horáček Michal Mgr. Ph.D. Občan BEZPP 843 10,63 X X
3 Fischer Pavel Mgr. Senátoři BEZPP 820 10,34 X X
4 Hynek Jiří RNDr. Poslanci REAL 93 1,17 X X
5 Hannig Petr Mgr. Poslanci Rozumní 42 0,52 X X
6 Kulhánek Vratislav Ing. Dr. h. c. Poslanci ODA 28 0,35 X X
*7 Zeman Miloš Ing. Občan SPO 3 108 39,21 4 519 53,65
8 Hilšer Marek MUDr. Bc. Ph.D. Senátoři BEZPP 824 10,39 X X
+9 Drahoš Jiří prof. Ing. DrSc., dr. h. c. Občan BEZPP 1 889 23,83 3 903 46,34
Mimořádné investice do budov poličského gymnázia
Poličské gymnázium je jednou ze dvou krajských středních škol ve městě. V úterý dopoledne školu navštívil hejtman Martin Netolický, který se seznámil s dokončenými investičními akcemi. Mezi ně patří energeticky úsporná opatření na hlavní budově školy, rekonstrukce střechy a sanace vlhkosti ve školní tělocvičně. Celkově se jedná o investice za částku přesahující 50 milionů korun.
„V loňském roce jsme za výrazného přispění Operačního programu Životní prostředí dokončili energeticky úsporná opatření na hlavní školní budově. Zateplena byla část půdních prostor a vyměněna velká okna v historické části budovy školy, kterých je přibližně 500. Byl také instalován nový systému měření a regulace vytápění a vstupní systém do hlavní budovy. Celkové náklady dosáhly 32 milionů korun s tím, že téměř 11 milionů se nám podařilo získat z evropských fondů,“ sdělil hejtman Martin Netolický.
Další významnou krajskou investicí na Gymnáziu Polička byla výměna střešní krytiny na hlavní budově a sportovní hale. „Výměna střechy byla zahájena již v roce 2019. Na podzim roku 2019 došlo v rámci ke stržení části střechy v důsledku vichřice Mortimer a následně byla provedena část opravy střechy za přibližně čtyři miliony korun. Zbývající část rekonstrukce byla následně zahájena v březnu 2020 a vyšla na 15 milionů korun," vysvětlil hejtman Martin Netolický. Objemem financí nejmenší investicí, avšak neméně důležitou byla sanace vlhkosti na školní tělocvičně za 700 tisíc korun.

 

 

 

 

Elektrárna Chvaletice vloni vyrobila nejvíce elektřiny v historii
Chvaletice, 10. ledna 2023 – Tak napilno jako v roce 2022 neměla „Krasavice na Labi“ ještě nikdy. Hnědouhelná Elektrárna Chvaletice vyrobila 4,9 TWh elektřiny, a stanovila svůj nový provozní rekord, který odpovídá téměř 7 % celkové spotřeby Česka. V historických tabulkách překonala jak výrobu z roku 1981 ve výši 4,41 TWh, tak výrobu z roku 2018 ve výši 4,74 TWh. Elektrárna, která spaluje výhradně české uhlí, významně pomohla elektrizační soustavě vyrovnat se s energetickou krizí, a především ušetřit stovky milionů kubíků nedostatkového zemního plynu.
„Když jsme před deseti lety elektrárnu kupovali, ekoaktivisté volali po jejím uzavření s tím, že ji Česko nepotřebuje. Od té doby neustále zpochybňují kroky pro zajištění ekologizace, která je nezbytná k jejímu dlouhodobému provozu. Náročnou mnohamiliardovou investici do snížení emisí se jim naštěstí nepodařilo zastavit, a tak se v současné krizi může o Chvaletice a české uhlí opřít jak domácí, tak evropská energetika. Jen pro představu: Naše letošní rekordní produkce odpovídá zhruba třetině spotřeby zemního plynu použitého v ČR v roce 2021 k výrobě elektřiny,“ prozrazuje Václav Matys, generální ředitel Elektrárny Chvaletice.
„Že máme nakročeno k rekordu, to jsme pozorovali už v letních měsících, kdy bývá výroba minimální a realizují se odstávky kvůli údržbě. Letos jsme však museli jet skoro pořád naplno i přes léto, protože v ČR i celé Evropě prostě nebylo kde brát. A to do výrobních statistik ještě významně promlouvá to, že jeden blok běžně poskytujeme správci soustavy na vyvažování výkyvů způsobených zdroji závislými na počasí,“ říká Marcel Dlask, správní ředitel Elektrárny Chvaletice. 
Kvůli nedostatku stabilních zdrojů v celé Evropě jela Elektrárna Chvaletice převážnou část roku na všechny čtyři bloky téměř naplno. Vedle pokoření historického ročního maxima se přiblížila k dalším rekordům. V prosinci vyprodukovala téměř 507 GWh, což v historickém srovnání stačilo na čtvrté místo v měsíčních výrobách od začátku provozu.
Elektrárna Chvaletice je jedním z největších výrobců elektřiny v ČR. Díky strategické poloze pouhých 30 km od geografického středu ČR je energetickým srdcem východních Čech. Je také jedinou elektrárnou v regionu, která má certifikaci na vyrovnávání výkyvů v síti, obnovení dodávek po rozpadu sítě i tzv. ostrovní provoz. Zůstává tedy významnou bezpečnostní a stabilizační součástí české elektrizační soustavy.
V současnosti realizuje jednu z největších soukromých ekologických investic v Česku, která přinese nejvýznamnější snížení emisí od 90. let a splnění nových evropských limitů. Společnost patří k nejvýznamnějším zaměstnavatelům v regionu.
Nové základny záchranky ve Svitavách a Litomyšli s dotací EU
Radní Pardubického kraje na svém pondělním jednání řešili postup příprav na vybudování nových výjezdových základen Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje ve Svitavách a v Litomyšli. Na oba projekty chce kraj získat evropské dotace v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. V případě Svitav je předpokládaná hodnota stavby necelých 112 milionů korun včetně daně, v Litomyšli pak 45 milionů korun.
„Příprava obou důležitých staveb probíhá momentálně podle plánu. Na konci loňského roku bylo vydáno společné povolení stavby pro výjezdovou základnu ve Svitavách, která by podle stávajících předpokladů měla vyjít na 112 milionů korun včetně daně. V rámci této stavby se město Svitavy domluvilo s ŘSD, že projekčně zpracuje a vybuduje příjezdovou komunikaci k základně, protože tato komunikace bude sloužit i pro základnu hasičů. V případě Litomyšle, kde se pohybujeme na částce 48 milionů korun, momentálně stavební řízení probíhá. Následovat bude zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Na obě stavby chceme získat evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. V tuto chvíli předpokládáme, že bychom do určené výzvy podali žádost o dotaci nejpozději do konce března. Pokud by vše šlo podle plánů, tak by stavba v Litomyšli mohla být dokončena na podzim 2024 a ve Svitavách na jaře 2025,“ řekl hejtman Martin Netolický.
Podle radního pro evropské fondy a regionální rozvoj Ladislava Valtra by měla evropská dotace pokrýt většinu nákladů. „V rámci aktuálně vyhlášené výzvy Integrovaného regionálního operačního programu, která je zaměřena na zdravotnickou záchrannou službu, předpokládáme u obou staveb možnost získání 85 procent z celkových způsobilých výdajů na stavbu. U Svitav je to až 72 milionů korun, u Litomyšle pak 34 milionů korun,“ sdělil radní Valtr.
Pardubický kraj v posledních letech vybudoval hned několik moderních výjezdových základen. Patří mezi ně například Chrudim, (viz fotografie)  Holice, Vysoké Mýto, Seč či Moravská Třebová, kde je základna součástí nového pavilonu nemocnice následné péče. „V rámci budování všech samostatně stojících výjezdových základen vycházíme vždy ze společného designu, který je na první pohled rozpoznatelný a společný pro všechny základny. Vždy je jen adaptován na konkrétní projekt, jelikož se samozřejmě základny liší počtem stání pro sanitní vozy či místními podmínkami pozemku,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast investic Roman Línek.
Náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková připomněla, že stávající výjezdové základny ve Svitavách a v Litomyšli se nachází v centrech měst. Ty nové pak budou na jejich okraji s dobrou dopravní dostupností a možností rychlého výjezdu. „U Svitav se jedná o nezbytnou podmínku dalšího rozvoje nemocnice, kde potřebujeme, aby stávající výjezdová základna uvolnila prostor našim záměrům. Obecně však v rámci budování nových základen jde nejen o dostupnost rychlé péče, ale také o odpovídající zázemí pro naše posádky, které potřebují kromě zázemí pro vozy a techniku také prostory pro svůj odpočinek a přípravu na výjezdy,“ uvedla Matoušková.
Výjezdová základna ZZS by měla být i v České Třebové
O plánu na zřízení základy Zdravotnické záchranné služby v České Třebové se hovořilo např. na oficiálním jednání hejtmana s vedením města Česká Třebová. Podle mnou získaných informací by to byla základna bez sloužícího lékaře. Podmínkou je získání vhodného pozemku, který by výstavbu umožnil  s vhodným komunikačním připojením. Po vzoru dalších stanic tedy nepřichází v úvahu místa kdekoliv v centru, spíše na jižním okraji města u silnice I/14, protože další velká personálně i technicky vybavená základna ZZS je u požární stanice na katastru Hylvát.  O možnostech financování takové investice se zatím nejednalo a není to ani ve výše uvedeném článku zmíněno. Zde jsou zmíněny jen akce s větší prioritou. Místo obrázku s moderními vozy přidávám obrázek historický, dokumentující, jak vypadala skupina sanitek v České Třebové v 50 letech. Při současné centralizaci veškeré zdravotnické pomoci dnes máme sanitky a tedy dopravní službu  soustředěnou na poliklinice AGEL u nádraží, pohotovostní služba ve Třebové není. Pokud se kdy rušila, tak Česká Třebová bývala vždy na první na řadě. Připomeňme dobu před 20 lety, kdy si město připlácelo na pohotovostní službu ze svého městského rozpočtu.. (mm)