Českotřebovský deník 11

Českotřebovský deník 12/2023 (12/1)

Čestní občané města Česká Třebová 1989 - 2022
Nutné dodat, že současně rada města v r. 1992 odebrala čestné občanství veliteli okupační sovětské posádky v České Třebové, které mu bylo uděleno jistě neuváženým rozhodnutím města (snad pod nátlakem či na nějaké "doporučení") v roce 1973 v době tzv. "normalizace" sedmdesátých letech. Zvláště v dnešní době by byl opravdu málokdo, kdo by trval na ocenění velitele okupační posádky. Byla by to urážka všech slušných občanů města.
Zajímavé je také to, že Česká Třebová patří mezi města s nízkým počtem udělených čestných občanství. V porovnání s Ústím nad Orlicí zaostáváme vlastně řádově.V Ústí mají evidenci udělených čestných občanství od roku 1855 a seznam čítá 75 jmen (z toho jich 9 bylo uděleno in memoriam, zejména v posledních letech).
Tím ovšem nemyslím, že bychom měli něco rychle dohánět nebo předhánět, ale skutečně čas od času zvažovat, zda je někdo takový, kdo by si takové ocenění zasloužil. Ocenění má být výrazem úcty, lásky a vděčnosti. Jde o nejvyšší osobní vyznamenání udílené městem. Proto také minulé vedení města správně navrhlo pro udělení čestného občanství válečným veteránům Boženě Ivanové a Vasilu Timkovičovi. Je však zarážející, že pro tento účel nemáme přijatý ve městě žádný statut. Takový dokument mohu nabídnout např. na stránkách Ústí n.O. ZDE
V souvislosti neuděleného čestného občanství jsem vždy uváděl jméno Čechoameričana Prof Dr. Karla Holbika, Českotřebováka, který si zasloužil prestižní místo v OSN a který vyučoval na prestižní americké univerzitě. Profesor Karel Holbik, žijící mnoho desetiletí v USA, kde se dokázal prosadit tak, že jeho osud je popsán v americké encyklopedii Who´s Who in America. A hlavně ve stáří nezapomněl na své rodné město, pravidelně sem dojížděl a mezitím často telefonoval. Když přijel do České Třebové, prezident Václav Klaus, tak jsem měl tu čest mu předat osobní dar od Karla Holbika odbornou knihu "Monetary Policy in Twelve Industrial Countries" s osobním dopisem. Karel Holbik také odkázal českotřebovskému gymnáziu velmi slušné finanční prostředky. Už to zřejmě nenapravíme, i když jsou města, která udělují čestná občanství in memoriam. Karel Holbik zemřel 1.července 2006 těsně před jeho další plánovanou cestou do České Třebové. Už měl zakoupenou letenku... Úmrtní oznámení bylo vydáno nejen v angličtině, ale také v české verzi a máme je k dispozici. V českotřebovském kostele sv. Jakuba se za Karla Holbika sloužila zádušní mše. To by pak byl alespoň další důvod pro to, aby k nám opět přijel jeho syn Thomas. Karel Holbik nás jistě stále sleduje z amerického, ale také českotřebovského nebe a na syna Thomase máme stále kontakty. Tak trochu náhradou za nepřidělení čestného občanství je "studovna Karla Holbika", vybudovaná na našem gymnáziu. Slouží studentům a připomíná současně našeho velkého rodáka.

A když už jsem si našel toto téma, tak přicházím s dalším námětem. Česká Třebová má dalšího vzdáleného významného rodáka, pana Josefa Tomáše, který jako emigrant z roku 1968 žije v australském Melbourne. Je to vzácný a vzdělaný člověk, který na svoje rodné město nezapomněl a po změně režimu v roce1990 se do České Třebové dvakrát vypravil. Proslul svými básněmi, které posílal domu do Třebové mamince tak, aby je cenzura nemohla likvidovat. Z těchto básní jsme pak společně ještě s ředitelem muzea Jiřím Pištorou vydali v závěru devadesátých let sbírku básní Hříva as fotografiemi Karla Aligera. Knížku jsme společně s autorem pokřtili v českotřebovské kavárničce U Tygra s jeho spolužákem bývalým starostou Ing. Zdeňkem Langem. Josef Tomáš je stále aktivní - přes svůj věk (90 let), stále publikuje v časopise Čechoaustralan, překládá české texty do angličtiny a naopak. K České Třebové se trvale hlásí, a posílá během roku řadu dopisů, své nové texty ,v Česku vydal i další knížky v jednom českobudějovickém nakladatelství. Trvale sleduje také Českotřebovský deník. I když říká, že se pro svůj vysoký věk již zřejmě do Třebové nevypraví, chce být informován nejen co je nového, ale i jaké jsou nálady a názory lidí. Bojí se, aby se do Čech nevrátil komunismus, před kterým utekl do Austrálie . Jsem připraven poskytnout příslušným odpovědným podrobnější podklady a svůj návrh pro udělení čestného občanství podat i oficiálně. (mm) Více o četném občanství ZDE
130 let hřbitova v Dlouhé Třebové
V dřívějších dobách byli zemřelí pocházející z hormí poloviny obce Dlouhá Třebová pochováváni v České Třebové a z dolního konce na hřbitově v Ústí nad Orlicí. Rozdělení této obce na dvě farnosti také patří mezi historické zajímavosti. Rozhraní v obci je možné sledovat údajně již od roku 1667, kdy dělící čáru tvořil vodovod přivádějící vodu z hor do panského dvora. V roce 1891 se město Ústí nad Orlicí rozhodlo zrušit již nedostačující hřbitov u kostela a založit mimo město nový. Na to požadovalo peněžní příspěvek také od občanů z dolní části Dlouhé Třebové. Obec to však odmítla a rozhodla se založit hřbitov vlastní. 21. června 1892 byla odbornou komisí (okresní komisař František Lorenz, okresní lékař MUDr. Pick, starosta Dlouhé Třebové Václav Rybka a čtyři radní obce) vybrána vhodná lokalita pro založení dlouhotřebovského hřbitova Lokalita o rozloze 564 čtverečních sáhů nad tzv. Peklovcem byla vybrána po souhlasu okresního hejtmanství v Lanškrouně v roce 1892. Rozpočet na stavbu připravil stavitel Jan Michalec ze Sudislavi, vlastní stavbu pak realizoval zednický mistr Josef Hlaváček z Ústí nad Orlicí.
Stavba pak začala v r. 1893 a téhož roku byla dokončena. Dne 19. listopadu 1893 byl hřbitov slavnostně vysvěcen a čtyři dny nato se konal první pohřeb šedesátileté Anny Pirklové z čp. 62.
V letech 1939 – 40 došlo k rozšíření hřbitova o dolní část. Zvětšení projekčně připravila firma Jaroslav Václav Radechovský z Ústí nad Orlicí. Původně byl hřbitov obehnán neomítnutou cihlovou zdí, na konci devadesátých let byla tato zeď stržena a nahrazena stávajícím oplocením. Na severní straně hřbitova je zděná márnice se dvěma místnostmi, v r. 1991 renovovaná. Ve východním okraji hřbitova je kaple sv. Josefa a uprostřed hřbitova stojí kamenný kříž.
Nejstarší pomníky (na obvodu horní poloviny hřbitova byly na dlouhotřebovský hřbitov přemístěny ze hřbitovů v České Třebové a Ústí nad Orlicí.
Den otevřených dveří na radnici
Ve středu 18. ledna se od 12:00 do 17:00 uskuteční první den otevřených dveří, v rámci kterého může veřejnost navštívit jednotlivé členy vedení města se svými postřehy a náměty ke zlepšení. „Program starosty města je často velice náročný. Během dne absolvuji řadu schůzek a jednání nejenom ve své kanceláři, ale i na dalších místech mimo radnici. Proto považuji za užitečné stanovit každý měsíc několik hodin na to, aby měli občané jistotu, že členy vedení města v jejich kancelářích zastihnou. Budu rád, když se nám i touto cestou podaří zapojit veřejnost do dění ve městě,“ uvedl starosta města Zdeněk Řehák. Současně s prvním dnem otevřených dveří vedení města se uskuteční také konzultační den pro navrhovatele projektů do druhého ročníku participativního rozpočtu. Příslušní úředníci tak budou připraveni zájemcům pomoci s přípravou přihlášení projektu. Další konzultační dny proběhnou v měsíci únoru a březnu. Jejich termín bude oznámen prostřednictvím Českotřebovského zpravodaje, sociálních sítí a webu města. To samé platí také pro dny otevřených dveří vedení města.