Válečné doklady z Uhrových dolů       

Letos je tomu 554 let, co při křížové výpravě vedené Matyášem Korvinem proti husitskému králi Jiřímu z Poděbrad, během Česko – uherské války, zabloudil při přesunu vojsk cestou z Brna do Čáslavi jeden menší oddíl Uhrů, až se 13. února 1469 dostal do blízkosti České Třebové. Oddíl se oddělil od hlavního voje z důvodu loupení, při tom ale zabloudil v hlubokých lesích. Vojáci byli zcela vyčerpáni dlouhou cestou. Na noc si našli malou kotlinu mezi Českou Třebovou a Kozlovem, kde nalezli také dostatek čerstvé vody a trávy pro hladové a dlouhou cestou zmožené koně. V kotlině ale byly hluboké bažiny, přesto i zde našli místo k přenocování. Vojáci byli tak unaveni a jisti si svou bezpečností, že ani nepostavili stráže. Jeden českotřebovský občan je náhodou zpozoroval a spěchal to oznámit do města. Ve městě nastalo zděšení. Rychtář s konšely rozhodli, že s měšťany uherské ležení v noci přepadnou. Vyslali do lesa zvědy, aby podávali zprávy o každém pohybu nepřítele. Když zjistili, že Uhři klidně spí, vyzbrojili se tím co doma našli. Byly to cepy, kosy, vidle, ostré nože a jiná hospodářská náčiní. Tiše obklíčili spícího nepřítele a zaútočili. Překvapení Uhři se bránili, ale nakonec podlehli. Jen několika z nich se podařilo uprchnout do lesa. Vítězní třebovští občané se s jásotem a bohatou kořistí vraceli domů. Druhý den se k táboru připlížil velitel oddílu, který se zachránil. Z kopce uviděl celou spoušť v údolí. Z lítosti nad porážkou se „šklíbil“ (v nářečí to znamenalo plakal). Od těch dob se údolí říká Uhrovy doly a přilehlému svahu Šklíbanda.

O tom, zda tato bitva skutečně proběhla, se neví. Vše ale potvrzují vykopávky na těchto místech. Roku 1890 byla na kamenném kopečku na „Šklíbu“ (na Šklíbandě) nalezena ostruha ze 14. až 15. století. V srpnu roku 1899 našel O. Hruška z báňské akademie Příbram v Uhrových dolech železný plát, který byl pancířem na hruď koně. V roce 1911 byli za kaplí na Horách v Uhrových dolech nalezeny koňské stehenní kosti. Někdy v době po první světové válce, kdy se zde kácely lesy a dobývaly pařezy, nalezl Jan Pirkl z čp. 124 kovový rámečkový předmět, který byl zaevidován do přírůstkové knihy muzea jako vojenská přezka. Její stáří bylo určeno na 14. až 15. století. Nově byla určena jako ocílka sloužící k broušení zbraní. Také zde byl nalezen koňský třmen ze stejné doby. Tyto předměty se v současné době nacházejí v Městském muzeu v České Třebové. Pancíř na hruď koně byl darován muzeu v Praze. Ne všechny nalezené předměty byly ale odevzdány do muzea. Různé zdroje mluví o tom, že při práci bylo nalezeno mnoho kostí, ostruhy, části koňských postrojů, zbraní (meč a palcát s železnými hřeby), stříbrný náhrdelník a uherský dukát.

V Uhrových dolech se neukrývali pouze uherští vojáci, ale také okolo 7. července 1866 rakouští vojáci, kteří se zde ukrývali před pruskými vojáky po bitvě u Hradce Králové. Zřejmě zde budou pohřbeni ti, kteří zde podlehli válečným zraněním z těchto bojů. V Uhrových dolech najdeme nejméně dva kamenné vojenské pomníčky, u kterých se ale neví, ze které války pocházejí. První je kousek od studánky u chaty Svobodná obec. Na kamenu je nápis „Zde odpočívá důstojník E.V.“ (viz foto P. Vomáčky). Poloha kamenu je (GPS: N 49°53'43.723" E 16°24'55.403"). Druhý kámen má být nedaleko od prvního. Nápis na něm je „Zde odpočívají tři švédští důstojníci“. To by zase naznačovalo, že by se jednalo o Třicetiletou válku.

Když jsem se tam byl podívat, nenašel jsem ani jeden, protože tam byl sníh. Pokud je někdo najdete napište to do komentářů na FB Válečná historie. 

Vladimír Hampl ml.

Zdroj: facebooková stránka "Válečná historie České Třebové" Vladimíra Hampla ml.. Zveřejněno se souhlasem autora