-
Tři roky od zahájení přestavby
hlavní budovy Winternitzových automatických mlýnů zde zahajuje provoz
ve svém novém sídle krajská galerie. S tvůrcem budovy, architektem
Josefem Gočárem se identifikuje i v novém názvu – Gočárova galerie.
Přestavba stála celkově téměř 400 milionů korun. Galerie otevírá přes
léto ve zkušebním provozu, na ten běžný najede po „Velkém otevření
Automatických mlýnů“ na konci září. To se k ní připojí i další
účastníci ojedinělého projektu v jednom areálu – vzdělávací Sféra a
výstavní GAMPA, což jsou organizace města Pardubice, a také Silo
včetně veřejných prostor pod taktovkou manželů Smetanových a jejich
nadace.
-
 Pardubický
kraj musel nejprve budovu mlýnů, která je národní kulturní památkou,
od manželů Smetanových koupit, aby do její přestavby mohl investovat.
Transakci za 38 milionů, z nich 15 milionů tvořil příspěvek na úpravy
veřejného prostranství, schválili v roce 2018 zastupitelé a kraj tím
získal i úvodní fázi projektu od architekta Petra Všetečky. Jeho
studio TRANSAT architekti zpracovalo i projektovou dokumentaci a podle
ní se začalo koncem května 2020 s příslibem evropské dotace stavět.
Zhotovitelem se stala Společnost pro obnovu
automatických mlýnů v Pardubicích (Metrostav a. s. + Chládek a Tintěra,
Pardubice a.s.).
-
Největší
investice do krajské kultury
-
 „Začali
jsme v té nejsložitější době covidu.
Pak přišel nedostatek některých materiálů, válka na
Ukrajině, zvýšení cen energií a inflace. Celková cena stavebních
prací včetně DPH se zvýšila z 338 na 361 milionů korun, z toho 127,7
milionu získal kraj z evropských zdrojů a 7,5 milionu byl příspěvek ze
státního rozpočtu. Zbytek, tedy 225,8 milionu korun, jsme platili
z rozpočtu Pardubického kraje,“ uvedl hejtman Martin Netolický a
pokračoval: „Pokud tedy kromě spoluúčasti na evropském projektu
přičteme další investice, které hradíme z rozpočtu kraje, jako je
budoucí kavárna, kancelářský trakt nebo odstranění trafostanice na
přední fasádě, tak se dostáváme na čistě krajskou investici
přesahující 350 milionů korun, což z Gočárovy galerie činí naši
největší investici do kultury v historii kraje. Věřím ale, že to bylo
správné rozhodnutí, které pomohlo vrátit tento areál na mapu krajského
města a postavit ho dokonce do jednoho ze středů zájmu veřejnosti.“
-
Povedená rekonstrukce
-
 U
prvotní myšlenky přemístit galerii do mlýnů stáli také architekti
Josef Pleskot, Ladislav Lábus a Petr Všetečka, které si pozval
náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek jako poradní
sbor pro regeneraci pardubického zámku: „Byl jsem ve správnou dobu
na správném místě a se správnými lidmi. Architekti doporučovali
přemístit galerii ze zámku do vhodnějších prostor. Během jejich
pracovní návštěvy v Pardubicích v roce 2017 jsme se zastavili i u
Lukáše Smetany v Automatických mlýnech. Jejich závěr byl jednoznačný,
právě tady viděli ideální místo pro galerii. Moc si vážím toho, že se
následně podařilo pro tento velkorysý záměr získat celé Zastupitelstvo
Pardubického kraje. Hlavní autor návrhu Petr Všetečka pak tomuto
projektu upsal část svého života a nebyl jediný, ale výsledek určitě
stojí za to. Provedenou rekonstrukci vysoce ocenili i pánové Lábus a
Pleskot, když se přijeli po šesti letech podívat na závěr stavby,“
řekl náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek. Ten
navázal také spolupráci s žijícími potomky slavného rodáka
z Pardubického kraje, Josefa Gočára. „Napsal jsem vnučce Josefa
Gočára, Lucii Gočárové, ale ta ze zdravotních důvodů předala
kompetence prapravnučce Marii Fiřtové. Náš projekt rodinu zaujal,
získali jsme od nich exkluzivitu na název Gočárova galerie a
připravuje se i další spolupráce s našimi kurátory. Moc se na to
těším.“
-
Mimořádný soubor projektů
s podporou Unie
-
 Rčení
„ve správnou dobu na správném místě“ lze v případě tohoto projektu
spojit také s důležitým obdobím, kdy bylo možné čerpat významné
evropské dotace na obnovu národních kulturních památek. „V areálu
Automatických mlýnů jsou celkem čtyři evropské projekty podpořené z
Integrovaného regionálního operačního programu prostřednictvím ITI
Hradecko-pardubické aglomerace v sumě v úrovni 359 milionů korun. Jako
Pardubický kraj jsme pro krajskou galerií získali 127 milionů korun,
což bylo určující při zahájení celého projektu,“ konstatoval radní
pro regionální rozvoj a evropské fondy Ladislav Valtr.
-
Zhotovitelem bylo sdružení firem se vztahem k regionu
-
 „Pardubice
jsou místem, kde naše firmy mají své sídlo a pobočku, a proto si velmi
vážíme toho, že jsme měli možnost pracovat na tak významném projektu,
kterým bezesporu rekonstrukce Winternitzových automatických mlýnů je.
Automatické mlýny jsou nejen historickou památkou a jedním ze symbolů
města, ale představují i nedílnou součást našeho kulturního dědictví.
Jejich rekonstrukce byla náročným úkolem, chopili jsme se ho s velkým
úsilím a věříme, že jsme tak společně vytvořili místo pro zlepšení
kulturního života v Pardubicích,“ uvedl Martin Sirotek, ředitel
divize 9 Metrostavu, lídra zhotovitelského sdružení Společnost pro
obnovu Automatických mlýnů v Pardubicích, jehož dalším členem je
společnost Chládek a Tintěra Pardubice. (Plánek areálu.)
|
-
Monumentální budova
Winternitzových automatických mlýnů na břehu řeky Chrudimky pozvolna
ožívá a kulturní obsah začíná naplňovat první budovu, a to Gočárovy
galerie (GG).
Dřívější mlýnice se během několika let proměnila v moderní výstavní
prostory a již v červnu otevře dveře prvním návštěvníkům. Program
červnového malého otevření nazvaný Den GG se týká pouze Gočárovy
galerie, na přelomu září a října se uskuteční společné velké otevření
všech institucí sídlících v areálu Automatických mlýnů.
-
 Den
GG připomene původní funkci budovy mlýna a osobu architekta Josefa
Gočára. Program svou pestrostí cílí na všechny věkové kategorie
návštěvníků a bude aktualizován v průběhu celého léta. Na co se můžete
těšit? Představujeme několik zajímavých projektů.
-
Výstava
Architektura paměti
představuje české i zahraniční současné umělce, kteří
reflektují vztah paměti a architektury. „V minimalistické instalaci
do prostoru expozice uvidíme převážně videa, která reagují na různé
budovy a vzpomínky na ně. Lidská paměť proměňuje význam místa a touha
po proměnlivosti vnímání architektonických prostor,“ představuje
koncept výstavy kurátor galerie Filip Jakš.
-
 Výstava
Markéta Magidová &
MXTXCM je inspirována místem Gočárových automatických mlýnů
a jejich industriální atmosférou. Stroje a prvky továrny zakomponovala
autorka do námětů svých obrazů. Hlavním motivem je skupina dětí
poslouchajících Velkou mušli, fantastický objekt spojující organické a
mechanické – přírodní a technické. Tato mušle rezonuje jako paměť
místa a děti ji bez námahy drží v rukou. Každé z nich se svým způsobem
noří do světa, který není přístupný očím, ale pouze sluchu.
-
Výstava
Z domácích archivů
je vzpomínkou na mlýnský provoz a vznikla ve spolupráci s veřejností a
partnerskými institucemi. Svými příběhy do
projektu přispěli zvláště bývalí zaměstnanci mlýnů, také pamětníci z
řad Pardubáků a firma Chládek a Tintěra. Nejstarší fotografie pochází
ze sbírky Východočeského muzea v Pardubicích a úvodní velký snímek je
zvětšeninou fotografie od Jiřího Tomana ze sbírky Gočárovy galerie.
„Výstava je koncipovaná jako dorůstající, kdokoliv z návštěvníků ji
může obohatit o obrazový nebo textový materiál vztahující se areálu
Automatických mlýnů nebo k jeho původní funkci,“ vysvětluje
Michaela Johnová Čapková.
-
 Výstavní
projekt Gočár Digital
realizovaný v roce 2020
byl spojen s připomínkou 140. výročí narození českého architekta
Josefa Gočára (1880–1945), které se zároveň stalo příležitostí
k oslavě jeho architektonické tvorby charakterizované hledáním nových
forem, materiálů a výrazových prostředků. Studenti prvního a druhého
ročníku oboru Grafická tvorba – multimédia Katedry výtvarné kultury a
textilní tvorby Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové se pod
vedením MgA. Petra Hůzy pokusili na fenomén Gočár nahlédnout neotřele
a inovativně. Výsledkem studentských semestrálních prací jsou plakáty
a autorské knihy inspirované samotnou osobností Josefa Gočára a
především jeho stavbami.
-
Doprovodný
program úvodního víkendu
-
 Doprovodný
program nabídne komentované prohlídky s kurátorkami galerie,
speciální improprohlídku s pardubickou improvizační skupinou
Paleťáci a přednášky na
téma Rekonstrukce průmyslových objektů pro potřeby kulturních
institucí.
- Nejmladší návštěvníci
mohou nahlédnout do tvořivého světa architekta Josefa Gočára,
pobavit se s pracovním listem nebo zažít pravou mlýnskou únikovku.
- V rámci hudebního
doprovodného programu budou slyšet Monika Načeva, BomBarďáci
a v sobotní podvečer rozezní výstavní prostory DJ.
-
Letní
provoz Gočárovy galerie
-
 Po
zahájení provozu Gočárovy galerie v areálu Automatických mlýnů na
konci června budou nadále k vidění úvodní expozice, a to v otvíracích
hodinách ÚT, ČT-NE 10:00-18:00 hodin, ST 12:00-20:00 hodin. Některé
výstavy mohou návštěvníci zhlédnout jen do poloviny srpna, po jejich
skončení přijde na řadu instalování stálé expozice.
- Kromě toho budou
pokračovat komentované prohlídky, nebo se zájemci budou moci vydat s
dětmi na dobrodružnou cestu po stopách Josefa Gočára. Čas prázdninový
nabídne také několik příměstských výtvarných táborů pro mladší i
starší děti.
- V letních měsících také
zahájí provoz Kavárna Gočár.
-
Podrobnosti najdete na webu:
www.gocarovagalerie.cz
-
Architektura
paměti, 23. 6. – 13. 8. 2023
-
Gočár
Digital, 23. 6. – 10. 9. 2023
-
Site-specific
projekt Markéty Magidové a hudebníka MXTXC, 23. 6. – 10. 9. 2023
-
Z domácích
archivů, 23. 6. – 10. 9. 2023
-
(První text k souboru Gočárova
galerie, přidáme i další .samostatné příspěvky včetně 6 min. filmu z
výstavby galerie)
- Fotografie
Tomáš Kubelka
|