-
 Když
tým Červenky nastoupil ke startu náročného čtyřkilometrového
orientačního závodu onoho dne až jako poslední, měl před sebou vzhledem
k obtížným podmínkám jen slabou šanci na dobré umístění. Řešení všech
náročných kvízů, rébusů, praktických cvičení (např. složení padáku a běh
s ním na zádech) by za horkého poledne při neustálém kvaltu a spěchu
skolilo nejednoho dospělého. Naši žáci ale pracovali jako tým; i ten
nejrychlejší povzbuzoval momentálně nejslabšího. A doběhli jako zlatí.
- Na vědomost se dává, že tým naší krásné
červené školy ve složení Kateřina Macková (kapitán) a Matěj Mastík z řad
deváťáků, Victoria Pavlásková a Martin Janeček (za osmáky) a Barborka
Nováková s Michalem Kolářem (reprezentanti sedmáků) se v silné
konkurenci osmi nejlepších družstev Pardubického kraje umístil na
fenomenálním prvním místě.
- Protože jde o branný závod (POKOS je
zkratkou Přípravy občanů k obraně k státu, kterou zajišťuje Armáda české
republiky), patřily k hodnoceným disciplínám dne i náročné střelby
z různých typů pušek (včetně prvků airsoftu). Stejně tak i hod granátem,
práce s mapou (buzola, určování azimutu) nebo pomoc zraněnému. Naši
zkušení mladí nástupci si se vším poradili se ctí. A nenašli konkurenta.
- Když jsme ten den ráno jeli na seřadiště,
dumali jsme v autobusu o soutěži nahlas s paní kolegyní z Dolní Čermné.
Šel kolem nás učitel z jiné školy (a jiného okresu) a se sebevědomým
širokým úsměvem prohlásil: „Tak my si jedeme pro ten velký pohár.“ Jeho
tým skončil na jednom z posledních míst. Stříbro získali svěřenci paní
učitelky z Dolní Čermné.
- A velký putovní pohár přebíralo chvíli poté
z rukou ředitele Krajského vojenského velitelství Pardubice plukovníka
Petra Holého družstvo naší školy.
- Zdeněk Hübner, ZŠ Habrmanova
|