ROZHOVOR PŘED KONCERTEM

Několik otázek pro Josefa Menšíka, sbormistra českotřebovského smíšeného pěveckého sboru Bendl, před zahajovacím koncertem nové sezóny Kruhu přátel hudby Česká Třebová
 
Co se v Tobě odehrává, když si uvědomíš, že Bendl slaví sté výročí vzniku?
J. M. Celkově je to velmi hezký pocit, který v sobě obsahuje radost ze skutečnosti, že právě naše generace může být přítomna této významné události, hrdost na příslušnost k hudebnímu tělesu, jež se snaží o kvalitní hudební produkci více méně bez přestávky celé jedno století, i pocit vděčnosti vůči všem našim předchůdcům z řad sbormistrů, korepetitorů, zpěvaček a zpěváků, na které rádi navazujeme.
 
Jsi sbormistrem téměř 30 let. Na co, v souvislosti se sborem, nejraději vzpomínáš?
J. M. Těch pěkných zážitků je opravdu mnoho. První nastudování a koncertní provedení Dvořákova oratoria Stabat Mater, nahrávání prvních hudebních nosičů, zájezdy do Itálie, Polska, Rakouska, Německa a na Slovensko, vánoční koncerty, festivalová vystoupení v Přívratu, ale především každotýdenní setkávání se s lidmi, které mám opravdu rád. Sestava našeho sboru je velmi různorodá. Lišíme se věkem, povoláním, temperamentem, občas i názory na některé okolnosti našeho každodenního života. Nad tím vším však stojí láska k hudbě, které se věnujeme, a k lidem, s nimiž se díky tomuto společnému snažení můžeme pravidelně potkávat. Nezbytnou součástí našeho snažení je i humor a ochota potlačit ego jednotlivce ve prospěch celku. Věřím, že to tak nevnímám jenom já, ale i podstatná většina členek a členů našeho sboru.
 
Sám jsi od mládí zpíval v královéhradeckých sborech. Jak ses tam dostal?
J. M. Během studií na vysoké škole v Hradci Králové jsem se stal nejprve členem smíšeného pěveckého sboru Smetana pod vedením pana Luboše Klimeše, o něco později pak rovněž členem sboru Boni pueri pod vedením sbormistra Jiřího Skopala. V těchto tělesech jsem měl možnost nejen se podílet na nastudování řady skladeb, ale také zažít sdílenou radost, kterou sborový zpěv umí přinášet. Když tohle jednou zažijete, nemusí vás nikdo dvakrát přemlouvat, abyste v této činnosti pokračovali. To byl i můj případ. Po ukončení studií a přežití základní vojenské služby u tankového pluku v Podbořanech jsem v roce 1992 nastoupil jako učitel hudební výchovy a českého jazyka na gymnáziu v České Třebové a jen o něco málo později jsem se stal členem místního pěveckého sboru Bendl.
 
Kolik členů má sbor v současnosti?
J. M. Oficiálně 27 žen a 16 mužů, na koncertech nás zpravidla vystupuje kolem 35.
 
Jak se daří získávat do Bendlu nové, zejména mladé adepty zpěvu? Je znát, že v ZUŠ funguje pěvecký sbor Kajetánek? Myslíš, že potenciál by mohl být např. i v litomyšlské pedagogické škole, kde velmi dobře funguje smíšený pěvecký sbor KOS?
J. M. Pokusím se odpovědět diplomaticky a snad i taktně. Jsem rád, že i v jubilejním roce se nám povedlo získat několik důležitých posil. Jedná se spíše o členky a členy v nejlepším věku než o posily vyloženě mladé. Bohužel nemládneme. Z třicátnic jsou dnes čtyřicátnice, ze čtyřicátníků padesátníci. Přeci jen sborový zpěv bohužel nepatří u mladší generace mezi nejatraktivnější volnočasové aktivity. Při pohledu na počet členů a obsazení jednotlivých hlasových skupin a také v porovnání s ostatními srovnatelnými sbory si však nemůžeme a také nechceme stěžovat.
 
Účastní se Bendl pěveckých soutěží? A jak si v nich vede?
J. M. Raději se zpěvačkami a zpěváky z jiných sborů spolupracujeme, než abychom se utkávali v soutěžích. Není to obava z výsledku takovýchto srovnání, spíše náš společný přístup. Nejsou to závody, je to radost.
 
Čím zpestřuješ zkoušky, aby zpěváky stále bavily?
J. M. Nikdy dopředu neplánuji žádné zpestřování zkoušky, přesto se nudíme jen málokdy. Sdílené okamžiky při nácviku nových skladeb, množství kolegů s mimořádným smyslem pro humor, přátelské vztahy a ochota si naslouchat přinášejí takové zpestřující okamžiky téměř automaticky.
 
V dobách, kdy sbor dirigoval Jindřich Praveček, se ročně nacvičilo kolem osmdesáti skladeb a těleso účinkovalo i několikrát měsíčně. Bylo by něco podobného reálné a smysluplné i v dnešní době?
J. M. Doba se hodně změnila. Nic z toho bych dnes nepovažoval ani za možné, ani za smysluplné.
 
Máš nějaké nevyslovené přání týkající se Bendlu?
J. M. Svá přání se snažím vyslovovat a poté také realizovat. Díky spolupráci s Davidem Lukášem máme před sebou několik vystoupení s Litomyšlským symfonickým orchestrem, na podzim nás čeká koncertní zájezd do Německa. Stále se máme na co těšit.
  
Na co se ve vašem podání můžeme při jubilejním koncertu těšit?
J. M. Na skladby, které pro nás byly a jsou důležité, na vystoupení zajímavých hostů a především na společný zážitek, jenž může vzniknout jen při živém provedení pro publikum, které umí naslouchat. Moc se těšíme!
 
Děkuji za rozhovor. Jaroslav Plocek
Slavnostní koncert českotřebovského
smíšeného pěveckého
sboru Bendl
ke 100. výročí
jeho založení
se bude konat
v úterý 26. září 2023
od 19:00 hodin
ve velkém sále
Kulturního centra
Česká Třebová.
 
Spoluúčinkují:
Alžběta Rolečková,
Jana Ženková.
Smíšený pěvecký sbor Bendl vznikl v roce 1923. Svůj název dostal podle jedné z nejvýznamnějších osobností české sborové tvorby druhé poloviny 19. století – Karla Bendla. Na začátku 90. let minulého století se poprvé ve své historii odmlčel, ale již v lednu 1995 byla díky řediteli ZUŠ Bohuslavu Mimrovi a sbormistrům Petru Pálkovi a Josefu Menšíkovi jeho činnost obnovena. Významnou spolupracovnicí sboru, jenž velmi obohacuje kulturní život České Třebové, koncertuje i v zahraničí, účinkuje s předními pěvci a orchestry a nahrává CD, je klavíristka Blanka Poukarová.