Příloha Českotřebovského deníku 

                                               Výstava obrazů Václava Kočího

 
Václav Kočí: As Natural, As Breathing. "Malba mně musí přitahovat, polapit, pak je to skutečně ono..." Výstava byla zahájena v úterý 20. února a potrvá do 14. března 2024. Z vernisáže máme fotoreportáž a bude také video.... Václav Kočí (*1981)  žije a pracuje v Brně, je také absolventem  fakulty výtvarných umění  VUT v Brně, kde prošel atelierem Petra Kvíčaly. zde absolvoval magisterské studium (2006) a doktorandské studium (2010). V České Třebové vystavuje poprvé, ale ve východočeském regionu je "jako doma". Je také členem Klubu konkretistů v Hradci Králové. Českotřebovskou galerii Kulturního centra pochválil. 
 
 
Václav Kočí v rozhovoru s Michaelou Banzetovou pro ČT Art vloni v únoru řekl: „Malba mě musí přitahovat, polapit. Pak je to skutečně ono.“ Přitahuje jej, jak sám říká, banálnost v kontrastu k auře tajemnosti. Zajímá ho vrstvení barev na obraze, ne však – dnes tak rozšířené – pohyblivé obrazy. Je předním představitelem současné tuzemské abstraktní malby. Já se s jeho díly prvně setkal v Galerii současné malby ostravského Divadla Antonína Dvořáka. Na první signální mě ale zasáhly. Proto je vystavujeme v naší galerii – v jakési pomyslné návaznosti na výstavy konkretistů.
Václav Kočí (* 1981) absolvoval Fakultu výtvarných umění VUT v Brně, kde prošel ateliérem Petra Kvíčaly; magisterský program zakončil roku 2006, doktorandské studium završil o čtyři roky později. Pracuje s geometrií, rytmizací, barevností a skrytými významy. Od roku 2011 je hlavním pořadatelem a nyní i uměleckým ředitelem festivalu otevřených ateliérů Open Studios Brno. Vloni inicioval první ročník Open Studios Ostrava. Žije a pracuje v Brně.
K malbě, jak sám říká, byl přitahován od dětství. Pořád něco kreslil, maloval a vyráběl. Na střední škole si uvědomil, že ho to naplňuje a chtěl by v tom pokračovat. Přihlásil se na brněnskou FaVU, kde ovšem napoprvé neuspěl. Proto se přihlásil na její přípravku, kterou vedl profesor Petr Kvíčala a jak sám říká: „Dalo mi to obrovský impuls, dostal se na FaVU, a studium mi změnilo život. … Škola mi poskytla bohatý základ v podobě impulsů, inspirace, důvodů a motivací, vědění a zručností. A nasměřovala mé přemýšlení nejen o umění, ale i o světě a o sobě samém. Pracoval jsem tam rovněž jako asistent, později i přímo pro profesora Kvíčalu na jeho projektech. Dalo mi to zkušenosti i kontakty. Čerpám z toho dodnes.“
Václava Kočího fascinují velké barevné plochy, syté barvy, ostré hrany, rovné čáry. Inspiraci hledá v transkripci textů, které „loví“ v okolním světě – na internetu, sociálních sítích a podobně. Tedy samozřejmě vedle zdrojů, na něž je přímo emocionálně vázán, což jsou třeba osobní texty, emaily, zprávy, texty knih, básniček, písniček…
Jeho díla jsou technicky náročná. Maluje akrylovou barvou, během tvorby používá pásku pro maskování ploch a linií, pro dosažení precizních ostrých a rovných hran. Sám o tom říká: „Hrozně mě to baví a přitahuje. Je to svým způsobem fetiš…“ a dodává: „Moje práce začíná kreslenou/rýsovanou skicou; říkám ji „rodný list“. Skicu překreslím na obraz a pokračuji lepením pásek a vrstvením barev. Barevnost se často vyvíjí až při malování, nechávám to plynout a rozhoduji se intuitivně, pokud to nejde vyloženě proti konceptu obrazu.“
Za sebou má rovněž realizace v interiérech a exteriérech. Kromě soukromých zakázek pracoval například na malbách stěn chodeb brněnské Fakulty informatiky VUT, na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně nebo na fasádě brněnského obchodního domu Futurum.
A dnes se svými pracemi prezentuje také v České Třebové na výstavě: As Natural As Breathing. Dámy a pánové, Václav Kočí!